Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Karsologické členění / K2200712

Kras u Čelechovic na Hané

Náleží do karsologické soustavy 200 Moravskoslezská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 220 Krasová a pseudokrasová území středního bloku – Hornomoravského úvalu a okolí, krasové oblasti K220 07 Kras Hornomoravského úvalu.

Severozápadně od Čelechovic na Hané leží morfologicky výrazný a zdaleka nápadný hřbet Kosíře (442 m n. m.). Na něm vystupují z pleistocenních spraší a smíšených hlinitokamenitých svahových a eolických sedimentů svrchnodevonské až spodnokarbonské sedimenty. Na východním a jihovýchodním úpatí hřbetu, na lokalitě Vápenice (318 m n. m.), situované 1,5 km severozápadně od obce a pokračující nad obec Slatinice, zde vystupují v několika menších i větších lomech i přirozených výchozech devonské a dolomitické vápence, vyvinuté ve facii Moravského krasu. Čelechovický devon patří k nejvýznamnějším paleontologickým lokalitám na Moravě a bohatostí devonských zkamenělin je proslulý i ve světě.

Povrchové krasové jevy zde nejsou vytvořeny. V několika dnes již opuštěných lomech, především v tzv. Státním a Růžičkově, zůstala z období těžby odkryta a zachována řada menších endogenních krasových forem, např. zkrasovělé pukliny, embryonální rourovité kanály s hlinitými výplněmi a menší puklinové jeskyně. Obě uvedené lokality jsou chráněny v kategorii NPP.

Dokumentaci krasových jevů zde provedl J. Šrot a J. Janásek, revizi a průzkum současného stavu menších jeskyní na lokalitě provedli T. Bohanes a P. Ptáček. Dokumentace J. Šrota a T. Bohanese a P. Ptáčka se značně rozcházejí, nebylo možné je vzájemně identifikovat a srovnat. Zde jsou uváděny jeskyně podle revize z roku 2000.

Evidováno je přibližně 15 drobných jeskyní, nejdelší dosahuje do cca 100 m chodeb.

Z Růžickova lomu J. Šrot a J. Janásek uvádí dvě menší neprůlezné puklinové jeskyně se sdělením, že ve zkrasovělých puklinách zdejších lomů byly nalézány kosti větších i menších „diluviálních“ zvířat. Při revizi lokality uvádějí T. Bohanes a P. Ptáček četné korozí rozšířené pukliny s hlinitou výplní, místy žlábkové škrapy a dvě menší jeskyně končící hlinitou ucpávkou ve výchondí stěně lomu, dokumentované J. Šrotem.


MORÁVEK, R. (2009). Kras Hornomoravského úvalu, s. 371-372. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.