Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky | www.nature.cz |
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) | www.cenia.cz |
Česká geologická služba | www.geology.cz |
Česká inspekce životního prostředí | www.cizp.cz |
Český hydrometeorologický ústav | portal.chmi.cz |
Správa jeskyní České repubtrky | www.jeskynecr.cz |
Správa Krkonošského národního parku | www.krnap.cz |
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava | www.npsumava.cz |
Správa Národního parku České Švýcarsko | www.npcs.cz |
Správa Národního parku Podyjí | www.nppodyji.cz |
Státní fond životního prostředí České repubtrky | www.sfzp.cz |
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka | www.vuv.cz |
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. | www.vukoz.cz |
Náleží do karsologické soustavy 200 Moravskoslezská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 220 Krasová a pseudokrasová území středního bloku – Hornomoravského úvalu a okolí, krasové oblasti K220 07 Kras Hornomoravského úvalu.
Severozápadně od Čelechovic na Hané leží morfologicky výrazný a zdaleka nápadný hřbet Kosíře (442 m n. m.). Na něm vystupují z pleistocenních spraší a smíšených hlinitokamenitých svahových a eolických sedimentů svrchnodevonské až spodnokarbonské sedimenty. Na východním a jihovýchodním úpatí hřbetu, na lokalitě Vápenice (318 m n. m.), situované 1,5 km severozápadně od obce a pokračující nad obec Slatinice, zde vystupují v několika menších i větších lomech i přirozených výchozech devonské a dolomitické vápence, vyvinuté ve facii Moravského krasu. Čelechovický devon patří k nejvýznamnějším paleontologickým lokalitám na Moravě a bohatostí devonských zkamenělin je proslulý i ve světě.
Povrchové krasové jevy zde nejsou vytvořeny. V několika dnes již opuštěných lomech, především v tzv. Státním a Růžičkově, zůstala z období těžby odkryta a zachována řada menších endogenních krasových forem, např. zkrasovělé pukliny, embryonální rourovité kanály s hlinitými výplněmi a menší puklinové jeskyně. Obě uvedené lokality jsou chráněny v kategorii NPP.
Dokumentaci krasových jevů zde provedl J. Šrot a J. Janásek, revizi a průzkum současného stavu menších jeskyní na lokalitě provedli T. Bohanes a P. Ptáček. Dokumentace J. Šrota a T. Bohanese a P. Ptáčka se značně rozcházejí, nebylo možné je vzájemně identifikovat a srovnat. Zde jsou uváděny jeskyně podle revize z roku 2000.
Evidováno je přibližně 15 drobných jeskyní, nejdelší dosahuje do cca 100 m chodeb.
Z Růžickova lomu J. Šrot a J. Janásek uvádí dvě menší neprůlezné puklinové jeskyně se sdělením, že ve zkrasovělých puklinách zdejších lomů byly nalézány kosti větších i menších „diluviálních“ zvířat. Při revizi lokality uvádějí T. Bohanes a P. Ptáček četné korozí rozšířené pukliny s hlinitou výplní, místy žlábkové škrapy a dvě menší jeskyně končící hlinitou ucpávkou ve výchondí stěně lomu, dokumentované J. Šrotem.
MORÁVEK, R. (2009). Kras Hornomoravského úvalu, s. 371-372. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.