Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Karsologické členění / K1625010

Kras povodí Kamenice a Železnobrodska

Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 160 Krasová a pseudokrasové území Sudet, karsologické jednotky 162 Krasová a pseudokrasová území Západních Sudet, krasové oblasti K162 50 Kras povodí Kamenice a Železnobrodska.

Kras povodí Kamenice je vázán na izolované ostrovy karbonátových hornin v Bozkovské vrchovině (součást Železnobrodské vrchoviny Krkonošského podhůří) mezi řekou Kamenicí a potokem Vošmendou, zhruba mezi Vysokým nad Jizerou a Železným Brodem, kde zasahuje až do údolí Jizery.

Karbonáty vystupují ze souvrství metamorfovaných hornin železnobrodské části krkonošsko-jizerského krystalinika, tvořeného převážně fylity a zelenými břidlicemi ponikelské skupiny silurského stáří. Nesouvislé pruhy, čočky, i nepravidelná tělesa přeměněných karbonátů mají různou kvalitu a složení, od vysoce čistých (až 99 % CaC03) krystalických vápenců přes fylitické vápence až vápnité fylity, až po různé typy dolomitických vápenců až dolomitů. Na povrch vystupují v podobě krasových ostrovů v okolí Železného Brodu, Horské Kamenice, Bozkova, Jesenného, Roztok u Semil a Helkovic.

Krasové jevy a jeskyně jsou v nich zastiženy většinou při okrajích starých zarovnaných terciérních plošin na hranách hluboce zaříznutých údolí. Právě s třetihorním výzdvihem území a pozdějším zmlazením reliéfu je spojován nejmladší vývoj známých jeskyní. První zmínky o jeskyních jsou spojeny s počátky průmyslové těžby čistých krystalických vápenců v lomech v Jesenném a Železném Brodě po roce 1900. Bohužel žádná z tehdy objevených krasových dutin se nezachovala. Teprve objev Bozkovských jeskyní v roce 1957 vedl k intenzivnějšímu zájmu o krasové jevy v oblasti.

Krasové jevy a jeskyně v údolí potoka Vošmendy mezi Bozkovem a Roztoky u Semil jsou vázány na několik protáhlých těles čistých, bělavých krystalických vápenců, vystupujících ze souvrství nekrasových sericitických a sericiticko-chloritických fylitů. Kras je výrazně vyvinut převážně v bloku vápenců levého svahu údolí v trati Na Vošmendě a masivu Zítkovy skály, který vystupuje na ploše 200 × 400 m a jeho mocnost je uváděna až 120 m. Vznikly v něm ponory, vývěry, estavela i jeskyně. Mimořádná je jeho dosud neobjasněná hydrografie, která je prokazatelně závislá na stavu hladin podzemních vod ve vápencových tělesech v 1,5 km vzdáleném Jesenném.

Evidováno je přibližně 10 jeskyní. Nejvýznamnější krasovou jeskyní jsou veřejnosti zpřístupněné Bozkovské dolomitové s délkou více jak 1 km. Dalšími významnými jsou např. Na Vošmendě a Na Poušti. Jejich délka se pohybuje mezi cca 30–100 m.


OUHRABKA, V. (2009). Kras povodí Kamenice a Železnobrodska, s. 312-315. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.