Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Karsologické členění / K1236810

Kras Žďárských vrchů

Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 120 Krasová a pseudokrasové území moldanubika a středočeského plutonu, karsologické jednotky 123 Krasová a pseudokrasová území českomoravské jednotky, krasové oblasti K123 68 Kras Žďárských vrchů.

Ve Žďárských vrších, severně a severovýchodně od Nového Města na Moravě, prostupují migmatitickými rulami s pruhy amfibolitů sv. okraje moldanubika také protáhlá tělesa krystalických vápenců. Největším je 0,5 km dlouhé a až 0,2 km široké, ve směru sz.–jv. protáhlé těleso , které vystupuje jv. od obce Studnice, jen asi 4 km ssv. od Nového Města na Moravě v CHKO Zďárské vrchy.

Krasové jevy a jeskyně jsou odkryty v dnes již opuštěném a z velké části zasypaném jámovém lomu, ležícím asi 500 m jv. od Studnic po pravé straně polní cesty ze Studnic (zelená turistická značka), asi 780 m n. m. Lom sestává ze tří jam a podzemní těžební komory, dnes již v obou krajních jamách zasypané. Do dobývek poslední jámy ústila s povrchu šachta, dnes také zasypaná.

Dochované krasové jevy jsou reliktem rozsáhlejšího jeskynního systému, objeveného v roce 1878 při těžbě vápence. Lokalita byla zdevastována nejen těžbou, ale i následným zasypáním odpadem (podle J. Svobody).

V sv. stěně prostřední jámy je vchod do těžební komory (20 × 10 × 10–12 m, částečně zasypané sutí a odpadem. Z jv. stěny komory vede asi 5 m dlouhá štola, poblíž jejího ústí je neprůlezný krasový kanál.


BÍLKOVÁ, D. (2009). Kras Žďárských vrchů, s. 260. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.