Kras Žďárských vrchů

Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 120 Krasová a pseudokrasové území moldanubika a středočeského plutonu, karsologické jednotky 123 Krasová a pseudokrasová území českomoravské jednotky.

Ve Žďárských vrších, severně a severovýchodně od Nového Města na Moravě, prostupují migmatitickými rulami s pruhy amfibolitů sv. okraje moldanubika také protáhlá tělesa krystalických vápenců. Největším je 0,5 km dlouhé a až 0,2 km široké, ve směru sz.–jv. protáhlé těleso , které vystupuje jv. od obce Studnice, jen asi 4 km ssv. od Nového Města na Moravě v CHKO Zďárské vrchy.

Krasové jevy a jeskyně jsou odkryty v dnes již opuštěném a z velké části zasypaném jámovém lomu, ležícím asi 500 m jv. od Studnic po pravé straně polní cesty ze Studnic (zelená turistická značka), asi 780 m n. m. Lom sestává ze tří jam a podzemní těžební komory, dnes již v obou krajních jamách zasypané. Do dobývek poslední jámy ústila s povrchu šachta, dnes také zasypaná.

Dochované krasové jevy jsou reliktem rozsáhlejšího jeskynního systému, objeveného v roce 1878 při těžbě vápence. Lokalita byla zdevastována nejen těžbou, ale i následným zasypáním odpadem (podle J. Svobody).

V sv. stěně prostřední jámy je vchod do těžební komory (20 × 10 × 10–12 m, částečně zasypané sutí a odpadem. Z jv. stěny komory vede asi 5 m dlouhá štola, poblíž jejího ústí je neprůlezný krasový kanál.

BÍLKOVÁ, D. (2009). Kras Žďárských vrchů, s. 260. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.

---