Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Karsologické členění / K12262

Kras povodí horní Úhlavy u Klatov

Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 120 Krasová a pseudokrasové území moldanubika a středočeského plutonu, karsologické jednotky 122 Krasová a pseudokrasová území Šumavy, Pošumaví a jihočeských pánví.

Kras povodí horní Úhlavy u Klatov se nachází v Janovickém úvalu Klatovské kotliny ve Švihovské vrchovině, jižně od Klatov mezi údolími Úhlavy a Drnového potoka, přibližně mezi obcemi Luby, Janovice nad Úhlavou a Vrhaveč. Geologicky náleží západnímu pruhu pestré skupiny moldanubika jižních Čech a Šumavy.

Ze souvrství převážně perlových rul vystupuje několik úzkých pruhů krystalických vápenců (místy s polohami erlanů) a několik pruhů erlanů (místy s polohami krystalických vápenců), převážně směrů JZ–SV. Vápence nejsou morfologicky výrazné, jsou kryty zvětralinami a případné povrchové krasové jevy nejsou odlišitelné od starých lůmků či důlních propadlin. Jeskyně a s nimi spojené krasové jevy jsou popsány pouze z lokality Loreta, ležící 5 km jjz. od Klatov.

Jihozápadně od osady Loreta vychází asi 500 m dlouhá a až 15 m mocná čočka krystalických vápenců směru SV–JZ, příkře upadající k SZ. Je obklopena perlovými rulami a spolu s nimi injikována aplity a pegmatity, vzácněji minetami a baryt-kalcitovými rudnými žilami. Je dislokována řadou poruch na dílčí tektonické kry. Vápence zde byly dobývány od konce 18. století, od 2. poloviny 19. století také podpovrchovým způsobem. Z mírně úpadní Kolowratovy štoly (vročení nad portálem 1889), procházející rulami, bylo ložisko vápenců rozfáráno ve 3 patrech o výškovém rozpětí okolo 30 m. Střední patro (se vstupní štolou) má délku 600 m, svrchní patro před zavalením asi 100 m a spodní měří asi 400 m. Rozsah dobývek před jejich založením jalovinou však byl výrazně větší. Všechna tři patra odkryla v podzemí řadu volných krasových dutin i kapes zaplněných jílovitohlinitými sedimenty, ve spodním patře také krátký úsek podzemního toku.


HROMAS, J. (2009). Kras povodí horní Úhlavy u Klatov, s. 247-248. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.