Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky | www.nature.cz |
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) | www.cenia.cz |
Česká geologická služba | www.geology.cz |
Česká inspekce životního prostředí | www.cizp.cz |
Český hydrometeorologický ústav | portal.chmi.cz |
Správa jeskyní České repubtrky | www.jeskynecr.cz |
Správa Krkonošského národního parku | www.krnap.cz |
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava | www.npsumava.cz |
Správa Národního parku České Švýcarsko | www.npcs.cz |
Správa Národního parku Podyjí | www.nppodyji.cz |
Státní fond životního prostředí České repubtrky | www.sfzp.cz |
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka | www.vuv.cz |
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. | www.vukoz.cz |
Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 120 Krasová a pseudokrasové území moldanubika a středočeského plutonu, karsologické jednotky 122 Krasová a pseudokrasová území Šumavy, Pošumaví a jihočeských pánví.
Kras povodí horní Úhlavy u Klatov se nachází v Janovickém úvalu Klatovské kotliny ve Švihovské vrchovině, jižně od Klatov mezi údolími Úhlavy a Drnového potoka, přibližně mezi obcemi Luby, Janovice nad Úhlavou a Vrhaveč. Geologicky náleží západnímu pruhu pestré skupiny moldanubika jižních Čech a Šumavy.
Ze souvrství převážně perlových rul vystupuje několik úzkých pruhů krystalických vápenců (místy s polohami erlanů) a několik pruhů erlanů (místy s polohami krystalických vápenců), převážně směrů JZ–SV. Vápence nejsou morfologicky výrazné, jsou kryty zvětralinami a případné povrchové krasové jevy nejsou odlišitelné od starých lůmků či důlních propadlin. Jeskyně a s nimi spojené krasové jevy jsou popsány pouze z lokality Loreta, ležící 5 km jjz. od Klatov.
Jihozápadně od osady Loreta vychází asi 500 m dlouhá a až 15 m mocná čočka krystalických vápenců směru SV–JZ, příkře upadající k SZ. Je obklopena perlovými rulami a spolu s nimi injikována aplity a pegmatity, vzácněji minetami a baryt-kalcitovými rudnými žilami. Je dislokována řadou poruch na dílčí tektonické kry. Vápence zde byly dobývány od konce 18. století, od 2. poloviny 19. století také podpovrchovým způsobem. Z mírně úpadní Kolowratovy štoly (vročení nad portálem 1889), procházející rulami, bylo ložisko vápenců rozfáráno ve 3 patrech o výškovém rozpětí okolo 30 m. Střední patro (se vstupní štolou) má délku 600 m, svrchní patro před zavalením asi 100 m a spodní měří asi 400 m. Rozsah dobývek před jejich založením jalovinou však byl výrazně větší. Všechna tři patra odkryla v podzemí řadu volných krasových dutin i kapes zaplněných jílovitohlinitými sedimenty, ve spodním patře také krátký úsek podzemního toku.
HROMAS,
J. (2009). Kras povodí horní Úhlavy u Klatov, s. 247-248. In: HROMAS, J. (ed.)
et al. Jeskyně. Praha: Agentura
ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14.
ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.