Kras povodí horní Volyňky

Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 120 Krasová a pseudokrasové území moldanubika a středočeského plutonu, karsologické jednotky 122 Krasová a pseudokrasová území Šumavy, Pošumaví a jihočeských pánví.

Kras povodí horní Volyňky je součástí Bavorovské a Vimperské vrchoviny v Šumavském podhůří, v území mezi obcemi Volyně, Vimperk a Vacov. Geologicky náleží volyňsko-vimperské oblasti sušicko-votického pruhu pestré skupiny moldanubika jižních Čech a Šumavy.

V oblasti jsou hojná tělesa kalcitických a dolomitických mramorů, mnohdy bohatých silikáty, až na výjimky dosahující jen menších mocností. Časté jsou korozí rozšířené pukliny a drobné zahliněné dutiny, v několika případech vznikly i větší jeskyně.

Významné jsou nálezy zbytků kvartérní fauny, jejíž výzkum je spojen se jmény J. N. Woldřicha (výzkum Sudslavické jeskyně v letech 1879–1882) a J. V. Želízka (výzkum lokalit v okolí Volyně v první čtvrtině 20. století). Nálezy pocházely hlavně z drobných, dnes již zaniklých dutin, odkrývaných při tehdy intenzivní místní těžbě mramorů.

Krasová oblast povodí horní Volyňky se dále člení na krasové skupiny:
     K1225910 Kras u Mladíkova
     K1225911 Kras u Nihošovic
     K1225912 Kras u Malenic
     K1225913 Kras u Sudslavic a Onšovic
     K1225914 Kras u Zechovic
     K1225915 Kras u Vícemil

Evidováno je přibližně 15 jeskyní. Nejdelší je Jiříčkova jeskyně s délkou chodeb kolem 125 m

CÍCHA, J. (2009). Kras povodí horní Volyňky, s. 244-245. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.

---