Kras povodí horní Otavy

Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 120 Krasová a pseudokrasové území moldanubika a středočeského plutonu, karsologické jednotky 122 Krasová a pseudokrasová území Šumavy, Pošumaví a jihočeských pánví.

Kras povodí horní Otavy se rozkládá na částech Bavorovské a Svatoborské vrchoviny v Šumavském podhůří a Šumavských plání na Šumavě, v oblasti vymezené přibližně Horaždovicemi, Hartmanicemi a Kašperskými Horami. Geologicky je tato krasová oblast součástí sušicko-votického pruhu pestré skupiny moldanubika Šumavy a jižních Čech.

Krasová oblast povodí horní Otavy se dále člení na krasové skupiny:
     K1225810 Kras sušicko-horažďovických vápenců
     K1225811 Kras u Strašína
     K1225812 Kras u Hartmanic

Pro povodí horní Otavy jsou charakteristické mocné polohy velmi čistých hrubozrnných kalcitických mramorů, pouze v menší míře se vyskytují jemnozrnné dolomitické mramory. Nejmohutnější tělesa karbonátů vystupují přímo podél Otavy mezi Horaždovicemi a Sušicí, kde mají mocnost 300–400 m, tj. největší v oblasti moldanubického krystalinika. V nich se však vyvinuly pouze drobné krasové dutiny. Významnější jeskyně vznikly v menších vložkách vápenců u Strašína a Hartmanic. V jeskyních se objevují podzemní jezera, u Hartmanic i aktivní podzemní tok. V ojedinělých případech vznikly také povrchové krasové jevy (nedokonalé škrapy na vrchu Pučanka u Hejné a v údolí Nezdického potoka, závrty s občasnými ponory u Strašínské jeskyně).

Skupiny jeskyní jsou vázány na izolované okrsky vápencových těles.

Evidováno je více jak 10 jeskyní. Nejznámější a největší je Strašínská jeskyně s délkou chodeb kolem 200 m.

CÍCHA, J. (2009). Kras povodí horní Otavy, s. 243-244. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.

---