Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Karsologické členění / K12258

Kras povodí horní Otavy

Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 120 Krasová a pseudokrasové území moldanubika a středočeského plutonu, karsologické jednotky 122 Krasová a pseudokrasová území Šumavy, Pošumaví a jihočeských pánví.

Kras povodí horní Otavy se rozkládá na částech Bavorovské a Svatoborské vrchoviny v Šumavském podhůří a Šumavských plání na Šumavě, v oblasti vymezené přibližně Horaždovicemi, Hartmanicemi a Kašperskými Horami. Geologicky je tato krasová oblast součástí sušicko-votického pruhu pestré skupiny moldanubika Šumavy a jižních Čech.

Krasová oblast povodí horní Otavy se dále člení na krasové skupiny:
     K1225810 Kras sušicko-horažďovických vápenců
     K1225811 Kras u Strašína
     K1225812 Kras u Hartmanic

Pro povodí horní Otavy jsou charakteristické mocné polohy velmi čistých hrubozrnných kalcitických mramorů, pouze v menší míře se vyskytují jemnozrnné dolomitické mramory. Nejmohutnější tělesa karbonátů vystupují přímo podél Otavy mezi Horaždovicemi a Sušicí, kde mají mocnost 300–400 m, tj. největší v oblasti moldanubického krystalinika. V nich se však vyvinuly pouze drobné krasové dutiny. Významnější jeskyně vznikly v menších vložkách vápenců u Strašína a Hartmanic. V jeskyních se objevují podzemní jezera, u Hartmanic i aktivní podzemní tok. V ojedinělých případech vznikly také povrchové krasové jevy (nedokonalé škrapy na vrchu Pučanka u Hejné a v údolí Nezdického potoka, závrty s občasnými ponory u Strašínské jeskyně).

Skupiny jeskyní jsou vázány na izolované okrsky vápencových těles.

Evidováno je více jak 10 jeskyní. Nejznámější a největší je Strašínská jeskyně s délkou chodeb kolem 200 m.


CÍCHA, J. (2009). Kras povodí horní Otavy, s. 243-244. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.