Týnčanský kras
(krasová skupina K121 41 10)
Týnčanský kras náleží do:
- karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území
- karsologického celku 120 Krasová a pseudokrasová území moldanubika a středočeského plutonu
- karsologické jednotky 121 Krasová a pseudokrasová území středočeského plutonu s ostrovní zónou a permu blanické brázdy
- krasové oblasti K121 41 Kras sedlčansko-krásnohorského metamorfovaného ostrova
- karsologické jednotky 121 Krasová a pseudokrasová území středočeského plutonu s ostrovní zónou a permu blanické brázdy
- karsologického celku 120 Krasová a pseudokrasová území moldanubika a středočeského plutonu
Kras sedlčansko-krásnohorského metamorfovaného ostrova (Týnčanský kras) se nachází v Březnické pahorkatině mezi Sedlčany, Petrovicemi a Krásnou Horou. Je vyvinut v tělesech metamorfovaných vápenců v souvrství staroprvohorních sedimentárních a vulkanoklastických hornin, které jsou denudačním zbytkem metamorfovaného pláště hlubinných magmatitů středočeského plutonu, označovaným jako sedlčansko-krásnohorský metamorfovaný ostrov. Mezi převažujícími břidlicemi, kvarcity, erlany a metamorfovanými vulkanoklastiky ordovického až devonského stáří vystupují pruhy a tektonicky izolovaná tělesa zbirovického souvrství s kontaktně metamorfovanými krystalickými vápenci s vložkami cordieritických rohovců (silur – devon) a týnčanského souvrství s kontaktně metamorfovanými šedými krystalickými vápenci a erlany (devon). Vápence byly na řadě míst těženy, dnes je v provozu lom ve Skoupém. Po ložiskových průzkumech vápenců zůstala řada průzkumných děl, z nichž nejvýznamnější jsou štoly na Jarnici u Týnčan (délky 29 m) a ve Skoupém (délky 163 m). V první bylo odkryto několik krasových dutin, ve druhé se tvoří recentní sintrové útvary (stalaktity, náteky, hrázky), větší krasové dutiny nebyly zastiženy. Obě štoly jsou významnými zimovišti netopýrů a vrápenců.
Hlavní výchozy vápenců se soustřeďují do okolí obce Týnčany severně od Petrovic u Sedlčan v masivu vrchu Křemenice (578 m n. m.). Další drobné výskyty jsou u vsi Libíň na vrchu Pačísky (504,3 m n. m.) nedaleko Sedlčan, na vrchu Hodětín (572,3 m n. m.) u Kuní, na svazích Radešína (504,3 m n. m.) u Počepic a nedaleko přehradní nádrže Orlík u obcí Voltířov a Žebrákov.
Kras odráží izolovanost a nevelké rozměry vápencových těles, která vesměs drenují vody okolních nekrasových masivů. Vzájemně nesouvisející hydrologické krasové systémy s jeskyněmi nevelkých rozměrů, omezenými proměnlivým složením i tektonikou vápenců a převážně zaplněnými zvětrávacími produkty, odvodňuje řada krasových pramenů. Nejvýznamnější jsou Svatojánský vývěr u samoty Sádka (zdroj pitné vody pro Petrovice), pramen Skoupý (zdroj pitné vody), Napajedlo (Leknínové jezírko) mezi Skoupým a mlýnem Melena (lom č. 81), Počepická vyvěračka (pod rybníkem v Počepicích) a Pivovarský pramen u samoty Hlubeč. Nedaleko samoty Sádka vývěry Brzina a V bahnech produkují sladkovodní vápence.
Celkem je evidováno zhruba 20 jeskyní. K významným krasovým jeskyním se řadí především Divišova a Velikonoční s délkami více jak 100 m chodeb.
BROM, R. (2009). Kras sedlčansko-krásnohorského metamorfovaného ostrova, s. 239-240. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.