Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Karsologické členění / K1214110

Týnčanský kras

Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 120 Krasová a pseudokrasové území moldanubika a středočeského plutonu, karsologické jednotky 121 Krasová a pseudokrasová území středočeského plutonu s ostrovní zónou a permu blanické brázdy, krasové oblasti K121 41 Kras sedlčansko-krásnohorského metamorfovaného ostrova.

Kras sedlčansko-krásnohorského metamorfovaného ostrova (Týnčanský kras) se nachází v Březnické pahorkatině mezi Sedlčany, Petrovicemi a Krásnou Horou. Je vyvinut v tělesech metamorfovaných vápenců v souvrství staroprvohorních sedimentárních a vulkanoklastických hornin, které jsou denudačním zbytkem metamorfovaného pláště hlubinných magmatitů středočeského plutonu, označovaným jako sedlčansko-krásnohorský metamorfovaný ostrov. Mezi převažujícími břidlicemi, kvarcity, erlany a metamorfovanými vulkanoklastiky ordovického až devonského stáří vystupují pruhy a tektonicky izolovaná tělesa zbirovického souvrství s kontaktně metamorfovanými krystalickými vápenci s vložkami cordieritických rohovců (silur – devon) a týnčanského souvrství s kontaktně metamorfovanými šedými krystalickými vápenci a erlany (devon). Vápence byly na řadě míst těženy, dnes je v provozu lom ve Skoupém. Po ložiskových průzkumech vápenců zůstala řada průzkumných děl, z nichž nejvýznamnější jsou štoly na Jarnici u Týnčan (délky 29 m) a ve Skoupém (délky 163 m). V první bylo odkryto několik krasových dutin, ve druhé se tvoří recentní sintrové útvary (stalaktity, náteky, hrázky), větší krasové dutiny nebyly zastiženy. Obě štoly jsou významnými zimovišti netopýrů a vrápenců.

Hlavní výchozy vápenců se soustřeďují do okolí obce Týnčany severně od Petrovic u Sedlčan v masivu vrchu Křemenice (578 m n. m.). Další drobné výskyty jsou u vsi Libíň na vrchu Pačísky (504,3 m n. m.) nedaleko Sedlčan, na vrchu Hodětín (572,3 m n. m.) u Kuní, na svazích Radešína (504,3 m n. m.) u Počepic a nedaleko přehradní nádrže Orlík u obcí Voltířov a Žebrákov.

Kras odráží izolovanost a nevelké rozměry vápencových těles, která vesměs drenují vody okolních nekrasových masivů. Vzájemně nesouvisející hydrologické krasové systémy s jeskyněmi nevelkých rozměrů, omezenými proměnlivým složením i tektonikou vápenců a převážně zaplněnými zvětrávacími produkty, odvodňuje řada krasových pramenů. Nejvýznamnější jsou Svatojánský vývěr u samoty Sádka (zdroj pitné vody pro Petrovice), pramen Skoupý (zdroj pitné vody), Napajedlo (Leknínové jezírko) mezi Skoupým a mlýnem Melena (lom č. 81), Počepická vyvěračka (pod rybníkem v Počepicích) a Pivovarský pramen u samoty Hlubeč. Nedaleko samoty Sádka vývěry Brzina a V bahnech produkují sladkovodní vápence.

Celkem je evidováno zhruba 20 jeskyní. K významným krasovým jeskyním se řadí především Divišova a Velikonoční s délkami více jak 100 m chodeb.


BROM, R. (2009). Kras sedlčansko-krásnohorského metamorfovaného ostrova, s. 239-240. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.