Stanislav Lička, 2.8.2016, Mladečské jeskyně
Dobrý den, dle kusých informací by se v mladečském krasu měl nacházet nejkratší český tok (délky cca 20 m), který začíná vyvěračkou a končí ponorem. Mohli by jste mi pomoct s jeho identifikací. Pravděpodobně se jedná o drobný tok v lokalitě kolem Třesína. Děkuji. Stanislav Lička
Odpověď
Vážený pane Ličko,
ze Správy jeskyní ČR mi byl přeposlán k zodpovězení Váš dotaz k problematice hydrologie, resp. hydrografie v území Mladečského krasu.
Váš zájem se týká blíže neidentifikovaného a územně nespecifikovaného velmi krátkého úseku vodního toku v této krasové oblasti, která je vymezena několika dílčími
vápencovými krami a leží zhruba v prostoru mezi obcemi na J a JZ Kovářovem a Hvozdečkem v centrální části Pateřínem, Hradečnou a Měrotínem a na S a SV Měníkem, Řimicemi a Mladčí, kde pak v hloubce zasahuje až k Litovli a Července. Povrchovým rozsahem jsou zde největší a nejvýraznější zkrasovělé vápencové kry Třesína (344,9 m), Skalky (v kterém je založen vápencový lom Vápenky Vitoul Mladeč, s.r.o.) a Rachava (445,8 m) s celou řadou významných povrchových a především podzemních krasových jevů.
Vlastní krasová hydrologie Mladečského krasu je velmi složitá a probíhá v několika hlubinných úrovních a dílčích vývojových větvích. Každá z dílčích vápencových ker má vlastní krasovou hydrologii a zároveň je součástí rozsáhlé krasové zvodně, rozprostírající se od Ludmírova, Vojtěchova a Javoříčka až k Litovli.
Například masívem Třesínu prostupují krasové vody v několika úrovních. Ve vyšší úrovni, která zasahuje i do nejspodnější části Mladečských jeskynní, vystupuje voda v nejnižším, třetím vývojovém patře jeskynních prostor, ve dvou menších jezírkách. Na tuto úroveň je vázáno i několik krasových vyvěraček na severním úpatí svahu Třesína.
Těchto vyvěraček – kterým se obecně říká „Řimické vyvěračky“ - bylo v údolní nivě na loukách pod Třesínem v minulosti velké množství a střídavě se objevovaly a zanikaly. Tyto poměry a vodní režim se výrazně změnil a většina z těchto vyvěraček zanikla, po vybudování nového dálničního silničního koridoru průlomem řeky Moravy mezi Mohelnicí a Litovlí. Samostatný hydrologický režim má i vápencová kra Skalka. Jak prokázal podrobný hydrogeologický průzkum v dobývacím prostoru této kry, její odvodňování probíhá směrem k východu do pravého břehu řeky Moravy. Spodní úroveň krasové zvodně pak podtéká hluboko pod Třesínem, podtéká i pod řekou Moravou a tam na jejím levém břehu v hluboce ponořených stupňovitě zakleslých vápencových krách z nich vytéká ve vyvěračkách do tercier-kvartérních štěrkových sedimentů, z kterých je tato krasová voda, částečně smíšená s okolní vodou jímána a čerpána ve vodárenském zdroji Čerlinka.
Povrchovou hydrografickou osu celého Mladečského krasu od jihozápadu k severovýchodu tvoří dvě hlavní vodoteče a to potok Rachavka, pramenící mezi Hvozdečkem a Olešnicí, druhým potokem je pak Hradečka, pramenící jižně od obce Hradečná na svazích vrchu Šumina (417,5 m). Tyto dva potoky se spojují na severním konci Pateřínské kotliny u objektu nazývaného U Robinsona pod Třesínem, a dál pokračuje – někde uváděn jako potok Hradečka, někde jako Rachavka, podél jižního svahu Třesína do Mladče, kde se pak vlévá do Mlýnského potoka. Od soutoku se vody potoka Hradečky přímo v korytě místy propadají. Např. před mostem údolí U Robinsona se před mnoha lety na nějaký čas otevřel ponor, který dlouhý čas, než se zaplnil sutí a ucpal náplavy, pohlcoval celou vodoteč a za ním bylo jen suché řečiště.
NENÍ MI ZNÁMO, ŽE BY SE V TOMTO ÚSEKU KRY TŘESÍNA VYSKYTOVAL TAKOVÝ JEV, V PODOBĚ 20 m TOKU MEZI VYVĚRAČKOU A PONOREM, O KTERÉM SE ZMIŇUJETE.
Zajímavou hydrografii však má také Rachavský kras na jižním okraji Mladečskéh krasu. Zde po pastvině od obce Kovářov přitéká v délce cca 250 m v mělkém korytu drobný Kovářovský potok (někdy také prostě jenom Bezejmenný potok), který se na okraji vápencové kry Rachava (445,8 m) pod vápencovou skalní stěnou v několika ponorech propadá do Rachavské jeskyně, z které se cca po 550 m severněji, o 70 m níž vynořuje ve vyvěračce v hlubokém erozním zářezu. Po 20 m od vyvěračky se Kovářovský potok z tohoto
zářezu vlévá do potoka Rachavky. TAK MNE V TĚCHTO SOUVISLOSTECH NAPADÁ, JESTLI SE PODLE „KUSÝCH INFORMACÍ“ PRÁVĚ V TOMTO PŘÍPADĚ NEJEDNÁ O VÁMI HLEDANÝ „NEJKRATŠÍ ČESKÝ TOK“ (????).
Samozřejmě, hydrologická problematika a jednotlivé jevy krasového vodního režimu Mladečského krasu jsou mnohem složitější a pestřejší, pokud bych se tady snažil jej celý charakterizovat, vydalo by to na mnoho popsaných stran. Snažil jsem se poroto především, se pro Vás pouze dopátrat zmiňovaného údaje.
Pokud Vám nebude můj komentář dostačující, nebo z hlediska místopisu nesrozumitelný, nejasný, jsem ochoten s Vámi podrobně dané území rekognoskačně projít a přímo na místě se dané skutečnosti dopátrat a ověřit.
V případě Vašeho většího zájmu Vám dále mohu poskytnout literární zdroje, kde můžete k dané problematice získat další a podrobnější údaje.
Rostislav Morávek