Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Karsologické členění / K33028

Mušlovský kras

Náleží do karsologické soustavy 300 Krasová a pseudokrasová území Západních Karpat a předhlubní, karsologického celku 330 Krasová a pseudokrasová území Vídeňské pánve a jejich výběžků.

Mušlovský kras na jihu okraji Milovické pahorkatiny tvoří návrší Mušlov (235 m n. m.) se stejnojmennou osadou, východě od Mikulova. Na ploše cca 1 × 0,5–1 km z nezpevněných sedimentů moravské části vídeňské pánve vystupují horizontálně uložené středněmiocenní organogenní, písčité až celistvé tzv. litavské vápence stupně baden, které zde byly v historických dobách i těženy. K území náleží také několik menších výskytů těchto karbonátů v blízkém okolí (jv. od Kienbergu, západně od Mušlovského Středního rybníka, sv. od Mikulova v okolí Městských dílů, v tratích Stará hora (214 m n. m.) a severně od rybníku Nesyt 212 m n. m. – Runzenfeld), větší výskyt je v trati Skalky (Steinbergen, 257–279 m n. m.) při hranici s Rakouskem, kde lze teoreticky předpokládat výskyt podobných krasových jevů.

Vápence jsou zkrasovělé s povrchovými i podzemními jevy včetně krasové hydrologie. Ve svazích vystupují skalky se škrapy a malými dutinami. Tzv. Mušlovská studánka je považována za krasový vývěr, jehož vody se po několika desítkách metrů opět propadají. V méně zpevněných sedimentech se vyskytují sufózní trubice a kanály. Ze tří drobných jeskyní je největší Mušlovská propástka, ostatní jsou neprůlezné erozní a korozní kanály, zaplněné splavenými sedimenty.

Další údajná jeskyně Sklep je 2 m dlouhou uměle vytesanou dutinou. Jütner roku 1940 upozornil, že v okolí Mušlova (Muschelberg) a jeho bažinatého sz. obvodu je silně zkrasovělý (závrty, jícny hltačů, jeskyně, škrapy) povrch vystupujících vápenců, bližší informace však neuvedl.

Proces krasovění vápenců, kombinovaný s erozními a sufózními procesy v sousedních a nadložních nezpevněných vápenatopísčitých a eolických sedimentech, vytváří složitě uspořádané krasové fluviální chodbičky vadózního typu. Freatické kanály jsou zde patrně nahrazeny propustnými písčitými sedimenty, které přebírají funkci podzemních kolektorů a vytvářejí poměrně rozsáhlejší zvodně s přelivy do okolních povrchových toků. Mušlovský kras je zatím jediným krasovým územím v ČR, popsaným z terciérních sedimentů.

Evidována je 1 jeskyně.


KOLAŘÍK, J. (2009). Mušlovský kras, s. 553. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.