Mušlovský kras

Náleží do karsologické soustavy 300 Krasová a pseudokrasová území Západních Karpat a předhlubní, karsologického celku 330 Krasová a pseudokrasová území Vídeňské pánve a jejich výběžků.

Mušlovský kras na jihu okraji Milovické pahorkatiny tvoří návrší Mušlov (235 m n. m.) se stejnojmennou osadou, východě od Mikulova. Na ploše cca 1 × 0,5–1 km z nezpevněných sedimentů moravské části vídeňské pánve vystupují horizontálně uložené středněmiocenní organogenní, písčité až celistvé tzv. litavské vápence stupně baden, které zde byly v historických dobách i těženy. K území náleží také několik menších výskytů těchto karbonátů v blízkém okolí (jv. od Kienbergu, západně od Mušlovského Středního rybníka, sv. od Mikulova v okolí Městských dílů, v tratích Stará hora (214 m n. m.) a severně od rybníku Nesyt 212 m n. m. – Runzenfeld), větší výskyt je v trati Skalky (Steinbergen, 257–279 m n. m.) při hranici s Rakouskem, kde lze teoreticky předpokládat výskyt podobných krasových jevů.

Vápence jsou zkrasovělé s povrchovými i podzemními jevy včetně krasové hydrologie. Ve svazích vystupují skalky se škrapy a malými dutinami. Tzv. Mušlovská studánka je považována za krasový vývěr, jehož vody se po několika desítkách metrů opět propadají. V méně zpevněných sedimentech se vyskytují sufózní trubice a kanály. Ze tří drobných jeskyní je největší Mušlovská propástka, ostatní jsou neprůlezné erozní a korozní kanály, zaplněné splavenými sedimenty.

Další údajná jeskyně Sklep je 2 m dlouhou uměle vytesanou dutinou. Jütner roku 1940 upozornil, že v okolí Mušlova (Muschelberg) a jeho bažinatého sz. obvodu je silně zkrasovělý (závrty, jícny hltačů, jeskyně, škrapy) povrch vystupujících vápenců, bližší informace však neuvedl.

Proces krasovění vápenců, kombinovaný s erozními a sufózními procesy v sousedních a nadložních nezpevněných vápenatopísčitých a eolických sedimentech, vytváří složitě uspořádané krasové fluviální chodbičky vadózního typu. Freatické kanály jsou zde patrně nahrazeny propustnými písčitými sedimenty, které přebírají funkci podzemních kolektorů a vytvářejí poměrně rozsáhlejší zvodně s přelivy do okolních povrchových toků. Mušlovský kras je zatím jediným krasovým územím v ČR, popsaným z terciérních sedimentů.

Evidována je 1 jeskyně.

KOLAŘÍK, J. (2009). Mušlovský kras, s. 553. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.

---