Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Karsologické členění / K2301010

Vratíkovský kras

Náleží do karsologické soustavy 200 Moravskoslezská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 230 Krasová a pseudokrasová území jižního bloku – Brněnské vrchoviny a okolí, krasové oblasti K230 10 Vratíkovský kras.

Vratíkovský kras je zbytkem kuželového paleokrasu ve stadiu pokročilého vývoje. Je vázán na pruh devonských vápenců (900 × 250 m) jjv. od obce Vratíkov. K mladšímu krasovému cyklu patří především závrty, vývěry a jeskyně s výplněmi. Území a jeho okolí bylo dříve také zdrojem železných rud.

Na východě je krasové území vymezeno Velenovským údolím, na západě údolím potoka Valchovky. Odvodňováno je potokem Kozel, který přitéká z oblasti drahanského kulmu východně od Vratíkova. Levostraně přibírá vývěr U Jedle a po několika desítkách metrů se vlévá do potoka Valchovka. Valchovka přitéká od jihu a teče podél západní hranice vápenců. Po trase přibírá dva krasové vývěry zprava a jeden, pravděpodobně nekrasový, zleva.

Nejvýznamější geologickou jednotkou je němčický pruh přechodného vývoje moravského devonu, jehož podloží budují proterozoická intruziva brněnského masivu. Pruh se táhne severním směrem od Petrovic v nejsevernější části Moravského krasu k Němčicím, Vratíkovu a Vážanům v celkové délce 12 km. Přechodný vývoj spojuje znaky pánevního vývoje (drahanského) a platformního (prahového) vývoje typu Moravského krasu. Němčický pruh není celistvý, příčnými zlomy je rozčleněn do dílčích ker. Západní část tvoří bazální klastika (ems – monomiktní křemenné slepence a pískovce). V jejich nadloží leží úzký pruh chabičovských vrstev (eifel – komponenta stínavsko-chabičovského souvrství), reprezentovaných jílovými a vápnitými břidlicemi fylitického vzhledu. Břidlice obsahují fosilie s naprostou převahou bentické fauny.

Vápence Vratíkovského krasu (givet – frasn) jsou ekvivalentem vilémovických vápenců macošského souvrství Moravského krasu. Jsou většinou biodetritické až biomikritové, tektonicky silně zbřidličnatělé, popsána je z nich stromaroporová a korálová fauna. Jejich mocnost činí cca 200 m. Na vápence od východu nasedají jílové břidlice s laminami radiolaritů, které jsou součástí ponikevského souvrství (famen) a zakončují vrstevní sled devonu. Jejich mocnost je několik desítek metrů. Na devon němčického pruhu nasedají spodnokarbonské jílové břidlice a droby drahanského kulmu, nejmladší jednotkou je cenoman valchovského prolomu, který přetíná celý němčický pruh.

Sedimentární výplň Velenovského údolí na východní hranici Vratíkovského krasu obsahuje historicky těžené železné rudy. Tektonická stavba vápenců se výrazně projevuje na modelaci povrchových i podzemních krasových jevů. K významným drobným tektonickým prvkům patří plochy vrstevnatosti se dvěma hlavními směry SSV–JJZ a SV–JZ, se sklonem 90°–40° k SSZ a SZ, které v podzemí vytvářejí v kombinaci s podélnými puklinami ploché, šikmo uložené dómy. Nejrozšířenějším drobným tektonickým prvkem území jsou pukliny dvou k sobě kolmých systémů. Podélné pukliny směru SSV–JJZ se sklonem 85° k ZSZ jsou relativně nejčetnějším prvkem v podzemí a zvlášť výrazně se projevují v prostorách jeskyně Čtyřky a Sklepa. Příčný systém je tvořen kolmými puklinami ve směru ZSZ–VJV. Morfologicky jsou velmi zřetelné příčné zlomy, oddělující jednotlivé krasové kužely. Podél nich došlo k rozlámání celého krasového území a k vertikálním posunům ker.

Nejnápadnější formou povrchového krasového reliéfu jsou krasové kužely. Vyvinuto je pět výrazných kuželů s relativní výškou 23–70 m nad místní erozní bází. Střední výška kuželů činí 9–27 m při průměru základny 50–200 m. Od sebe jsou odděleny příčnými zlomovými strukturami, které v kombinaci s podélnými zlomy na východním a západním okraji vápenců vytvářejí pět samostatných krasových celků. Vzhledem k přítomnosti příčných struktur se nepředpokládá propojení celků podzemním systémem, spíše lze usuzovat na existenci samostatných jeskyní v rámci jednotlivých celků. Modelace krasových kuželů byla vázána na tropické podmínky mezozoického krasového cyklu, patrně na krasovění spodnokřídové. Ke starým krasovým tvarům patří také svědecké formy ústupu původních svahů v podobě drobných hřebenáčů a skalních jehel. Na svazích jednotlivých kuželů se nachází drobná škrapová pole, především z puklinových škrapů.

Mezi recentní krasové povrchové formy patří především vyvěračky. Do potoka Kozel ústí vývěr U Jedle (0,5 l.s-1), drobný suťový vývěr bez zřetelného portálu. Periodický vývěr Pod Zazděnou jeskyní ústí do potoka Valchovka. Nejjižnější krasový kužel je odvodňován vývěrem Pod Oknem. Nadmořská výška všech vývěrů je cca 436 m. Tato úroveň také signalizuje jednotnou hladinu podzemních krasových vod, které jsou většinou autochtonní.

Nejvýznamnějším závrtem je Brudna, cca 1,5 m hluboký závrt o průměru 5 m. Od východu je napájen drobným potůčkem pramenícím v drobách drahanského kulmu. V těsné blízkosti se nachází několik dalších mělkých mísovitých závrtků, které se za vysokých vodních stavů a přelivu Brudny mění v ponory. V roce 1948 byla v ponorech obarvena voda, která se objevila v korytu Valchovky a ve vývěru U Jedle po několika hodinách.

Celá řada tvarů podobných závrtům jsou pinky s odvaly po těžbě železných rud. Železné rudy byly těženy též horizontálními štolami, z nichž se dvě dochovaly na úpatí nejjižnějšího krasového kužele (délky 42 a 150 m).

Vratíkovský kras je z velké části chráněný v přírodní rezervaci Vratíkov.

Evidováno je zde přibližně 20 jeskyní. Největší je Čtyřka s délkou kolem 400 m a Sklep s délkou asi 100 m. Známé je Okno u Vratíkova s cca 50 m chodeb.


BALÁK, I. (2009). Vratíkovský kras, s. 390-392. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.