Kras Znojemské pahorkatiny
(krasová skupina K123 71 10)
Kras Znojemské pahorkatiny náleží do:
- karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území
- karsologického celku 120 Krasová a pseudokrasová území moldanubika a středočeského plutonu
- karsologické jednotky 123 Krasová a pseudokrasová území českomoravské jednotky
- krasové oblasti K123 71 Kras Znojemské pahorkatiny
- karsologické jednotky 123 Krasová a pseudokrasová území českomoravské jednotky
- karsologického celku 120 Krasová a pseudokrasová území moldanubika a středočeského plutonu
Ve Znojemské pahorkatině, ve skalnatých srázech údolí Dyje a jeho bezprostředního okolí, západně od Znojma, vychází horniny krystalických jednotek moravika nasunuté na brunovistulikum. Mezi nimi jsou také polohy krystalických vápenců. V malé míře se vyskytují ve vranovské jednotce přímo pod vranovským zámkem, v mnohem větším rozsahu tvoří rozčleněný pruh 100–400 m široký a asi 1700 m dlouhý, táhnoucí se sv.–jz. směrem přibližně v polovině území tvořeném lukovskou jednotkou moravika. Z komplexů bítešských ortorul a svorů, prostoupených polohami erlanů, vychází vápence v levém břehu údolí Dyje západně od Lukova, v masivu Na pláni (407 m n. m.) a v údolích Čížovského a Klapperova potoka. Kromě toho karbonátové horniny vytvářejí přechody od svorů, amfibolitú a erlanů, mají nepravidelný vývoj a přecházejí do silikátových hornin, takže často nejsou makroskopicky rozlišitelné např. od biotitických svorú.
Teprve v posledních letech prokázaly výzkumy V. Cílka a V. Ložka v karbonátových horninách zkrasovění. Nejvýrazněji se projevuje v mohutném skalním defilé vápenců na levém břehu Dyje cca 3 km jižně od Hardeggu, při ústí Klapperova potoka. Pod skalní stěnou z vápencové spáry vyvěrá Loucký pramen o vydatnosti do 0,1 I.s-1. Za ním se zvedá malé, sedimenty zahlcené abri s Uhlířovou jeskyní, nedaleko leží jeskyně Nad profilem, další dutiny byly ověřeny při toku Klapperova potoka a u Kozí stezky. Bythynellová fauna nalezená V. Ložkem v Louckém prameni ukazuje na jeho stálost, prehistorické nálezy (střepy) indikují jeho dlouhodobé využívání. Fosiliferní profil krasovými sedimenty na Uhlířově louce zastihl téměř celý holocén i s archeologickými nálezy.
Evidováno je přibližně 10 malých jeskyní.
BÍLKOVÁ, D. (2009). Kras Znojemské pahorkatiny, s. 260. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.