Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Karsologické členění / K1237110

Kras Znojemské pahorkatiny

Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 120 Krasová a pseudokrasové území moldanubika a středočeského plutonu, karsologické jednotky 123 Krasová a pseudokrasová území českomoravské jednotky, krasové oblasti K123 71 Kras Znojemské pahorkatiny.

Ve Znojemské pahorkatině, ve skalnatých srázech údolí Dyje a jeho bezprostředního okolí, západně od Znojma, vychází horniny krystalických jednotek moravika nasunuté na brunovistulikum. Mezi nimi jsou také polohy krystalických vápenců. V malé míře se vyskytují ve vranovské jednotce přímo pod vranovským zámkem, v mnohem větším rozsahu tvoří rozčleněný pruh 100–400 m široký a asi 1700 m dlouhý, táhnoucí se sv.–jz. směrem přibližně v polovině území tvořeném lukovskou jednotkou moravika. Z komplexů bítešských ortorul a svorů, prostoupených polohami erlanů, vychází vápence v levém břehu údolí Dyje západně od Lukova, v masivu Na pláni (407 m n. m.) a v údolích Čížovského a Klapperova potoka. Kromě toho karbonátové horniny vytvářejí přechody od svorů, amfibolitú a erlanů, mají nepravidelný vývoj a přecházejí do silikátových hornin, takže často nejsou makroskopicky rozlišitelné např. od biotitických svorú.

Teprve v posledních letech prokázaly výzkumy V. Cílka a V. Ložka v karbonátových horninách zkrasovění. Nejvýrazněji se projevuje v mohutném skalním defilé vápenců na levém břehu Dyje cca 3 km jižně od Hardeggu, při ústí Klapperova potoka. Pod skalní stěnou z vápencové spáry vyvěrá Loucký pramen o vydatnosti do 0,1 I.s-1. Za ním se zvedá malé, sedimenty zahlcené abri s Uhlířovou jeskyní, nedaleko leží jeskyně Nad profilem, další dutiny byly ověřeny při toku Klapperova potoka a u Kozí stezky. Bythynellová fauna nalezená V. Ložkem v Louckém prameni ukazuje na jeho stálost, prehistorické nálezy (střepy) indikují jeho dlouhodobé využívání. Fosiliferní profil krasovými sedimenty na Uhlířově louce zastihl téměř celý holocén i s archeologickými nálezy.

Evidováno je přibližně 10 malých jeskyní.


BÍLKOVÁ, D. (2009). Kras Znojemské pahorkatiny, s. 260. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.