Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky | www.nature.cz |
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) | www.cenia.cz |
Česká geologická služba | www.geology.cz |
Česká inspekce životního prostředí | www.cizp.cz |
Český hydrometeorologický ústav | portal.chmi.cz |
Správa jeskyní České repubtrky | www.jeskynecr.cz |
Správa Krkonošského národního parku | www.krnap.cz |
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava | www.npsumava.cz |
Správa Národního parku České Švýcarsko | www.npcs.cz |
Správa Národního parku Podyjí | www.nppodyji.cz |
Státní fond životního prostředí České repubtrky | www.sfzp.cz |
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka | www.vuv.cz |
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. | www.vukoz.cz |
Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 120 Krasová a pseudokrasové území moldanubika a středočeského plutonu, karsologické jednotky 123 Krasová a pseudokrasová území českomoravské jednotky, krasové oblasti K123 57 Chýnovský kras.
V západní části Pacovské pahorkatiny, v širším okolí města Chýnova, vystupuje řada těles krystalických vápenců a dolomitů, která jsou součástí chýnovsko-ledečského pruhu pestré skupiny hluboce metamorfovaných hornin krystalinika šumavské a středočeské části moldanubické oblasti. V podobě tenkých pruhů, čočkovitých těles i masivů větších rozměrů vystupují z mocného souvrství muskoviticko-biotitických pararul, provázených občasnými vložkami kvarcitů a vložkami i tělesy amfibolitů.
Četné výchozy vápenců tvoří pás zhruba směru V–Z, dlouhý 17 km a široký 3–4 km, od Velmovic na západě až po Vysokou Lhotu na východě. Je souhlasný s průběhem hlavních horninových struktur v této oblasti. Ve vazbě na lokální erozní báze, rozsah vápenců, jejich tektonické porušení a zdroje vod z nekrasového okolí podlehly izolované vápencové ostrůvky zkrasovění v různé intenzitě a rozsahu. Větší vápencová tělesa drénují lokálně podzemní vody, někde lze předpokládat i podzemní hydrologické komunikace mezi masivy, které se jinak na povrchu projevují izolovaně.
Nejvýrazněji je vyvinut kras v masivu krystalických vápenců, budujících Pacovu horu (589 m n. m.) 2,5 km sv. od Chýnova. V něm se také nachází největší jeskyně oblasti – Chýnovská, která je součástí aktivního krasového hydrologického systému mezi údolími Chýnovského a Velmovického potoka.
Výrazně zkrasovělé s odkrytými jeskyněmi je také těleso krystalických vápenců u Velmovic, 1 km severně od Chýnova a jeskyně je popsána i z Josafatského údolí 6 km východně od Chýnova, kde vychází několik menších vápencových čoček a lavic. I když lze předpokládat jeskyně i v dalších vápencových ostrovech, na příklad v Kladrubské hoře, nebyly v nich dosud odkryty.
V Chýnovském krasu známe jen několik jeskyní. Největší je veřejnosti zpřístupněná Chýnovská s délkou kolem 1400 m.
DRBAL,
K. (2009). Chýnovský kras, s. 256-260. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody
a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN
9788087051177; 978-80-86305-03-5.