Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Karsologické členění / K1235710

Chýnovský kras

Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území, karsologického celku 120 Krasová a pseudokrasové území moldanubika a středočeského plutonu, karsologické jednotky 123 Krasová a pseudokrasová území českomoravské jednotky, krasové oblasti K123 57 Chýnovský kras.

V západní části Pacovské pahorkatiny, v širším okolí města Chýnova, vystupuje řada těles krystalických vápenců a dolomitů, která jsou součástí chýnovsko-ledečského pruhu pestré skupiny hluboce metamorfovaných hornin krystalinika šumavské a středočeské části moldanubické oblasti. V podobě tenkých pruhů, čočkovitých těles i masivů větších rozměrů vystupují z mocného souvrství muskoviticko-biotitických pararul, provázených občasnými vložkami kvarcitů a vložkami i tělesy amfibolitů.

Četné výchozy vápenců tvoří pás zhruba směru V–Z, dlouhý 17 km a široký 3–4 km, od Velmovic na západě až po Vysokou Lhotu na východě. Je souhlasný s průběhem hlavních horninových struktur v této oblasti. Ve vazbě na lokální erozní báze, rozsah vápenců, jejich tektonické porušení a zdroje vod z nekrasového okolí podlehly izolované vápencové ostrůvky zkrasovění v různé intenzitě a rozsahu. Větší vápencová tělesa drénují lokálně podzemní vody, někde lze předpokládat i podzemní hydrologické komunikace mezi masivy, které se jinak na povrchu projevují izolovaně.

Nejvýrazněji je vyvinut kras v masivu krystalických vápenců, budujících Pacovu horu (589 m n. m.) 2,5 km sv. od Chýnova. V něm se také nachází největší jeskyně oblasti – Chýnovská, která je součástí aktivního krasového hydrologického systému mezi údolími Chýnovského a Velmovického potoka.

Výrazně zkrasovělé s odkrytými jeskyněmi je také těleso krystalických vápenců u Velmovic, 1 km severně od Chýnova a jeskyně je popsána i z Josafatského údolí 6 km východně od Chýnova, kde vychází několik menších vápencových čoček a lavic. I když lze předpokládat jeskyně i v dalších vápencových ostrovech, na příklad v Kladrubské hoře, nebyly v nich dosud odkryty.

V Chýnovském krasu známe jen několik jeskyní. Největší je veřejnosti zpřístupněná Chýnovská s délkou kolem 1400 m.


DRBAL, K. (2009). Chýnovský kras, s. 256-260. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.