Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Karsologické členění / Karsologický celek 130

Krasová a pseudokrasové území Krušných hor

Náleží do karsologické soustavy 100 Českomoravská krasová a pseudokrasová území.

Celek krasových a pseudokrasových území Krušných hor zaujímá pás, lemující sz. hranici republiky s Německem. Patří k celkům nejmenším a na krasové i pseudokrasové jevy nejchudším. Krasové jevy a jeskyně zde dosud nebyly poznány a pseudokrasové jeskyně jsou ojedinělé.

Geograficky a geomorfologicky tento celek leží v Krušnohorské soustavě a zahrnuje Smrčiny a Krušné hory. Geologicky náleží celek krušnohorské oblasti a budují jej metamorfované horniny krušnohorského, smrčinského a svatavského krystalinika a vogtlandsko-saského paleozoika, převážně komplexy fylitů, svorů a rul, řazených ke starším prvohorám až proterozoiku. Tyto horniny jsou zvrásněny a přeměněny kontaktní metamorfózou hlubinných magmatických masivů a porušeny řadou výrazných zlomů. Uplatňují se zde též hlubinné magmatity krušnohorského plutonu, zejména granity a granodiority krušnohorského plutonu, jehož nejvýraznější součástí je pluton karlovarsko-nejdecko-eibenstocký. Kras je v této soustavě zatím jen hypotetický a nebyl prokázán. Může zde být vázán na polohy krystalických vápenců, vyskytujících se zejména v komplexech fylitů, svorů a rul krušnohorského krystalinika a vogtlandsko-saského paleozoika. Žádné krasové projevy však zatím nebyly odsud popsány.

Pseudokrasové jeskyně jsou v tomto celku registrovány zatím jen v horninách křemenného valu v Hazlovské pahorkatině Smrčin, v rulách krušnohorského krystalinika a v pískovcích zbytků české křídové tabule v Loučenské hornatině Krušných hor. Jsou puklinovo-výklenkové, puklinové a suťové. Je jisté, že podrobnější průzkum by zaznamenal větší množství zejména skalních výklenků a rozevřených puklin či rozsedlin na skalních výchozech, modelovaných mrazovým zvětráváním, i suťových jeskyní v balvaništích pod skalními sruby.

Karsologický celek krasových a pseudokrasových území Krušných hor (130) je dále členěn pouze na pseudokrasové oblasti:
     P130 24 Smrčiny
     P130 25 Krušné hory

V karsologickém celku je evidováno přibližně 10 pseudokrasových jeskyní, z nichž největší je Puklinová na Špičáku s délkou kolem 20 m.


HROMAS, J. (2009). Krasová a pseudokrasové území Krušných hor, s. 266. In: HROMAS, J. (ed.) et al. Jeskyně. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno. 608 s. Chráněná území ČR, 14. ISBN 9788087051177; 978-80-86305-03-5.