Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Odborné práce / R. Mlejnek, V. Ouhrabka: Plutonův chrám – druhá nejdelší nekrasová jeskyně v ČR

Jeskyně v jiném typu horniny než ve vápenci jsou u nás registrovány relativně běžně. Z celkového počtu 3988 evidovaných jeskyní je 1622 nekrasových (Hromas a kol. 2009). Ty se nacházejí většinou v pevných horninách (žula, pískovec, rula, čedič apod.) a vznikají především mechanickým zvětráváním za působení tektonických, gravitačních aj. procesů. Proto je velké množství těchto jeskyní zastoupeno v kvádrových pískovcích, které jsou typické svojí výraznou vrstevnatostí a víceméně pravidelným rozpukáním. V pískovcových oblastech, např. v Broumovské vrchovině v severovýchodních Čechách, evidujeme stovky jeskyní. Zde je i nejdelší nekrasová jeskyně – Teplická, u které je udávaná délka 1065 m.

V Broumovské vrchovině, konkrétně v Teplických skalách, je velký počet doposud neobjevených či neevidovaných jeskyní. Krásným příkladem se stal i labyrint Poseidon, kde především v suťových akumulacích na okrajích systému byly registrovány desítky jeskyní (Mlejnek, Ouhrabka & Růžička 2008; 2009). A právě v době průzkumu labyrintu Poseidon v letech 2006 až 2007 byl objeven a zdokumentován i systém jeskyní Plutonova chrámu.

Lokalizace

Systém jeskyní Plutonova chrámu se nachází v Teplických skalách v oblasti nazvané Rokliny přibližně 160 m východně od kóty Rokliny (680,7 m n. m.) cca 920 m sv. od kóty Zvětralý vrch (Nad srázem) 738,0 m n. m. Systém jeskyní je vytvořen na styku dvou roklin v nadmořské výšce okolo 670 m. Dna roklin překrývají sutě, kterými protékají drobné potoky ztrácející se do jeskyní ve třech dominantních ponorech. Tyto ponory byly označeny jako Východní ponor, Západní ponor a Severní ponor. Na ně jsou vázány i tři samostatné části systému, které představují klasickou ukázku suťového typu jeskyní.

Jeskyně Plutonův chrám (Východní ponor)

Vody východní větvě systému Plutonova chrámu pocházejí z drobných mělkých jezírek nacházejících se přibližně 100 m jv. od hlavního propadání (Východní ponor). Potok si nejprve razí cestu pod skalní stěnou, kde vytváří asi 30 m dlouhé abri. V nejnižší části skalního převisu potok vytéká na povrch a po 3 m se propadá do blokové suti. Tento až 12 m mocný sbor bloků a balvanů přehrazuje celou rokli a vytváří tak asi 10 m vysokou závěrovou stěnu slepého údolí. Nejprve potok podtéká menší blokovou suť, ve které je vytvořena řada navzájem propojených podzemních prostor zasahujících do hloubky cca 3 m. Z těchto vstupních částí je možné proniknout jak do hlavních dómů protékaných vodním tokem, tak do chodbovitých prostor vyšších úrovní jeskyně. Sledujeme-li potok, resp. nejnižší části jeskyně, dostáváme se do soustavy velkých dómů, které mají v rámci nekrasových prostor úctyhodné rozměry. Vstupní dóm má délku 10 m, šířku od 3 do 6 m. Následující Ledový dóm je prostora o půdorysných rozměrech 9×7 m. Závěrečný Klínový dóm je dlouhý 15 m, zhruba 3 m široký a v některých místech až 5 m vysoký. Tyto prostory

jsou vytvořené ve zúženém úsek rokliny a překryty kyklopskou sutí o mocnosti až 15 m. Na severozápadním konci Klínového dómu mizí vody do neprůlezných úžin pod skalní bloky. Volné prostory pokračují ve vyšší úrovni po zdolání stupně 3 m vysokého. Tato část (tzv. Velký propad) je vytvořena mezi gigantickými rozvolněnými bloky. Zde úsek velkých dómů končí a systém pokračuje do několika dalších směrů a dostává charakter menších suťových prostor situovaných v různých úrovních. Prostory sledující podzemní tok v dalších částech překrývají vrstvy sutě menších mocností. Z těchto partií je asi nejzajímavější Střechovitá chodba s délkou 15 m a maximální šířkou 8,5 m. Výška chodby se pohybuje od 0,5 do 2 m a je překryta sutí o mocnosti od 3 do 6 m, z tohoto důvodu je na povrch otevřena mnoha vchody. Na severu Střechovitá chodba navazuje na tzv. „Soutok“ kde se podzemní potok z boční rokle napojuje na druhý, přitékající hlavním údolím od JZ (od Západního a Severního ponoru). Plutonův chrám se zde stáčí k SV a pokračuje Vodopádovou chodbou, která je začátkem cca 60 m dlouhé Severní větvě jeskyně. Samotná Vodopádová chodba má délku 21 m a šířku od 1,5 do 5 m. Prostory této části systému jsou velice členité často téměř vyplněné balvany či skalními bloky pouze s úzkými průlezy mezi nimi. V suti je vytvořeno mnoho menších odboček (např. Chodba nad vodopádem, Kaskádová chodba). Délka jeskyně Plutonův chrám je 547 m, denivelace 25,5 m, vodní tok v jeskyni překonává výšku 15 m.

Jeskyně Západní ponor (Sluneční chrám)

V hlavním údolí, cca 75 m jz. od nejjižnější části Vodopádové chodby (místo označené Soutok), se nachází Západní ponor a na něj navazující jeskynní prostory. Potok přitékající údolím od JZ se zde propadá mezi pískovcové balvany, vytváří menší jeskynní prostory a neprůleznými kanály se dostává do tzv. Slunečního chrámu. Tato největší prostora jeskyně Západního ponoru je ve směru vodního toku dlouhá 10 m a JV směrem stoupá po balvanitém svahu do vzdálenosti 12 m a výšky 8 m nad potok. Maximální výška vlastního dómu je 5,5 m. Koncové části jeskyně Západní ponor tvoří až 3 m vysoké prostory pod šikmo uloženými skalními bloky o mocnosti cca 5 m.

Celková délka jeskyně Západní ponor je 76 m, při denivelaci 9 m.

Jeskyně Severní ponor

Třetí částí systému Plutonova chrámu je jeskyně Severní ponor, nacházející se v hlavním údolí mezi jeskyněmi Západní ponor a Plutonův chrám. Jedná se o dvě sestupné větve, které se spojují těsně nad potokem hlavního údolí. Vlastní ponor (Severní ponor) se nachází 48 m západně od nejižnější části Vodopádové chodby (Soutok) v Plutonově chrámu. Je situován na konci úzké prudce klesající roklinky. Zde se nejprve nachází skalní převis o délce 7 m, který přechází v jeskynní prostoru o půdorysu 12 × 7 m s max. výškou 4 m. Prostora dostala název Portálový dóm. V jv. části Portálového dómu se otevírá vstup do postupně klesající, blokovou sutí překryté chodby o délce 20 m. Chodba překonává výškový rozdíl přibližně 5 m. V nejnižší části se na ni napojuje druhá, 22 m dlouhá větev, která z tohoto místa stoupá severním směrem. Její denivelace je 7,5 m. Nejnižší partií jeskyně Severní ponor protéká potok hlavní doliny. Přitéká od jeskyně Západního ponoru, která je vzdálená necelých 12 m. Potok se poprvé objevuje v úzké puklinovité chodbičce (šířka 0,4 – 0,6 m) a dále meandruje jeskyní v délce cca 18 m. Z jeskyně odtéká do neprůlezného horizontu pod pískovcovým blokem a po 9 m vyvěrá v nejižnější části Vodopádové chodby, kde se záhy spojuje s tokem Východního ponoru.

Celková délka jeskyně Severní ponor je 75 m, denivelace je 7,5 m.

Kořenové stalagmity a stalagnáty

Systému jeskyní Plutonova chrámu je významný i z hlediska počtu objevených kořenových útvarů. Celkem bylo registrováno 24 kořenových stalagmitů (výška od 5,5 do 33 cm) a 3 kořenové stalagnáty (výška od 7,5 do 16 cm). Nejvíce kořenových útvarů, 19 kusů, se nachází v jeskyni Plutonův chrám, kde jsou soustředěny především na horní patra nad Vstupním a Klínovým dómem. Zde se nachází všechny kořenové stalagnáty a 4 stalagmity, včetně nejvyššího (33 cm). Na kořenové stalagmity je rovněž bohatá Rovná chodba (3 ks), prostora pod Rovnou chodbou (3 ks) a Chodba nad vodopádem (4 ks).

Veškeré kořenové útvary pravděpodobně vznikly z kořenů břízy. Stalagmity a stalagnáty mají především tvary kuželovité a částečně sloupcovité. Výška skapu u stalagmitů se pohybuje v rozmezí 7,5 cm až 70 cm (průměr 31,5 cm).

Závěr

Systém jeskyní Plutonova chrámu tvoří podzemní prostory v blokových sutích na styku dvou roklí a související skalní převisy. Suťové jeskyně jsou vázané především na podzemní části toků těchto roklin. Jedná se o jeskyni Plutonův chrám včetně přítokové jeskyně pod skalním převisem, jeskyni Západní ponor a jeskyni Severní ponor. Celková délka těchto jeskyní je 727 m, denivelace systému činí 25,5 m.

V systému se vyskytují rovněž kořenové útvary. Bylo zjištěno 24 kořenových stalagmitů a 3 kořenové stalagnáty.

Samotná jeskyně Plutonův chrám (Východní ponor), s délkou 547 m, se stala druhou nejdelší nekrasovou jeskyní České republiky.

Deset nejdelších nekrasových jeskyní v České republice

Pořadí

Název jeskyně

Geomorfologický celek

Typ jeskyně a hornina

Délka (m)

1

Teplická

Broumovská vrchovina («)

Převážně suťová j. v kvádrových pískovcích

1065

2

Plutonův chrám

Broumovská vrchovina («)

Suťová j. v kvádrových pískovcích

547

3 Bloková chodba

Suťovo-puklinová j. v kvádrových pískovcích

455

4

Tundra a Dunivá propast

Broumovská vrchovina («)

Puklinová j. v kvádrových pískovcích

405

5

Pod Luciferem

Broumovská vrchovina

Suťová j. v kvádrových pískovcích

400

6

Brněnská

Jevišovická pahorkatina

Kombinovaná, převážně rozsedlinová j., v bítešské ortorule

cca 400

7

U Rozhraní

Svitavská pahorkatina

Rozsedlinová j. v písčitých slínovcích (opukách)

396

8

Cyrilka

Moravskoslezské Beskydy

Puklinovo-rozsedlinová j. ve flyšových pískovcích

cca 370

9

Valhala

Jizerské hory

Suťová j. v biotitickém granitu

cca 300

10

Kněhyňská

Moravskoslezské Beskydy

Puklinovo-rozsedlinová j. ve flyšových pískovcích

cca 280

(«) jeskyně v Teplických skalách

Literatura

HROMAS, J. (ed.) a kol. 2009: Jeskyně. In: Mackovčin, P. & Sedláček, M. (eds.): Chráněná území ČR, svazek XIV. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, Praha, 608 pp.

MLEJNEK, R., OUHRABKA, V. & RŮŽIČKA, V. 2008: Poseidon – the pseudokarst system in the sandstones of the Czech Republic: geomorphological structure and biogeographical importance. Proceedings of the 10th International Symposium on Pseudokarst. 29 April – 2 May 2008, Gorizia, 75–86.

MLEJNEK, R., OUHRABKA, V. & RŮŽIČKA, V. 2009: Poseidon – a complex system of underground spaces in sandstone in the Czech Republic. NSS News, 67(8), Huntsville, 4–7.

SUMMARY

Plutonův chrám – druhá nejdelší nekrasová jeskyně v České republice

Systém jeskyní Plutonova chrámu byl objeven v Teplických skalách (Broumovská vrchovina, NPR Adršpašsko-teplické skaly) v roce 2006. Systém tvoří převážně podzemní prostory v blokových sutích na styku dvou roklí. Suťové jeskyně jsou vázané především na podzemní části toků těchto roklin. Jedná se o jeskyni Plutonův chrám včetně přítokové jeskyně pod skalním převisem, jeskyni Západní ponor a jeskyni Severní ponor. Celková délka těchto jeskyní je 727 m, denivelace systému činí 25,5 m.

V systému bylo rovněž zjištěno 24 kořenových stalagmitů a 3 kořenové stalagnáty.

Samotná jeskyně Plutonův chrám (Východní ponor), s délkou 547 m, se stala druhou nejdelší nekrasovou jeskyní České republiky.