Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Ochrana jeskyní / Právní ochrana jeskyní (výtah z předpisů)

PRÁVNÍ OCHRANA JESKYNÍ

(výtah z předpisů)

Jaroslav Hromas

Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny

§  10 Ochrana a využití jeskyní

(1) Jeskyně jsou podzemní prostory vzniklé působením přírodních sil, včetně jejich výplní a přírodních jevů v nich.

(2) Ničit, poškozovat nebo upravovat jeskyně nebo jinak měnit jejich dochovaný stav je zakázáno. Výjimku z tohoto zákazu může udělit orgán ochrany přírody pouze v případech, kdy je to v zájmu ochrany jeskyně nebo kdy jiný veřejný zájem chráněný tímto nebo jiným zákonem výrazně převažuje nad zájmem na ochraně jeskyní.

(3) Pro průzkum nebo výzkum jeskyně je třeba povolení orgánu ochrany přírody. Povolení nepotřebují osoby pověřené orgánem ochrany přírody k provádění monitoringu nebo inventarizace, dále osoby při výkonu státní správy, policie, osoby při plnění úkolů obrany státu a osoby při zajišťování veterinární péče, záchranných služeb nebo správy vodních toků.

(4) Stejné ochrany podle odstavců 2 a 3 jako jeskyně požívají i přírodní jevy na povrchu (například krasové závrty, škrapy, ponory a vývěry krasových vod), které s jeskyněmi souvisejí.

(5) Zjištění jeskyně při dobývání nerostných surovin nebo při provádění geologických prací je osoba oprávněná k dobývání nebo osoba provádějící geologické práce povinna bezodkladně oznámit orgánu ochrany přírody. Osoba oprávněná k dobývání je též povinna po nezbytně nutnou dobu, pokud nebude ohrožena bezpečnost a ochrana zdraví při práci, zastavit dobývací činnosti, které by mohly poškodit zjištěnou jeskyni, a na své náklady zajistit dokumentaci jeskyně. Dokumentaci předá orgánu ochrany přírody. Obsah a rozsah dokumentace stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou.

-

§ 61 Předkupní právo státu a financování výkupu pozemků

(1) Vlastníci nezastavěných pozemků ležících mimo sídelní útvary na území národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek a vlastníci pozemků souvisejících s jeskyněmi jsou povinni v případě jejich zamýšleného prodeje přednostně nabídnout tyto pozemky ke koupi orgánu ochrany přírody. Pokud orgán ochrany přírody neprojeví o tyto pozemky do 60 dnů po obdržení nabídky pozemku písemně závazný zájem, mohou vlastníci zamýšlený prodej uskutečnit.

(3) Jeskyně nejsou součástí pozemku a nejsou předmětem vlastnictví.

§ 77a

(3) Krajské úřady ve svém správním obvodu, nejde-li o území národního parku nebo chráněné krajinné oblasti nebo jejich ochranného pásma,

c) udělují výjimky ze zákazů stanovených pro jeskyně (§ 10 odst. 2) a vydávají povolení k činnostem v jeskyních (§ 10 odst. 3).

§ 78 Působnost správ národních parků a chráněných krajinných oblastí

(2) Správy udělují výjimky ze zákazů stanovených pro jeskyně (§ 10 odst. 2), vydávají povolení k činnostem v jeskyních (§ 10 odst. 3).

-

§ 90 Ustanovení společná

(3) Při hornické činnosti v dobývacím prostoru výhradních ložisek nerostů lze povinnosti podle § 10 odst. 2, § 11 odst. 1 a 2 a § 51 odst. 2 uplatnit jen v dohodě s osobou oprávněnou k výkonu hornické činnosti podle zvláštního předpisu.

Vedle výše uvedených opatření, která se adresně týkají jeskyní, se nakládání s jeskyněmi také v konkrétních případech dotýkají ustanovení, vztahující se na ochranu paleontologických nálezů (v jeskyních velmi častých), ustanovení na ochranu nerostů, ustanovení o zvláště chráněných územích (Část třetí zákona), ustanovení na ochranu evropsky významných lokalit a ptačích oblastí (Část čtvrtá zákona) a na ochranu zvláště chráněných rostlin a živočichů (Část pátá zákona).

§ 11 Ochrana paleontologických nálezů

(1) Kdo učiní paleontologický nález, který sám rozpozná, je povinen zajistit jeho ochranu před zničením, poškozením nebo odcizením a opatřit jej údaji o nálezových okolnostech, zejména místě nálezu. Dále je povinen na písemné vyzvání orgánu ochrany přírody sdělit údaje o učiněném nálezu a umožnit přístup a dokumentaci tohoto nálezu osobám pověřeným orgánem ochrany přírody.

2) Vlastník pozemku, na němž byl paleontologický nález učiněn, nebo ten, kdo vykonává činnosti, při nichž k nálezu došlo, je povinen umožnit na žádost orgánu ochrany přírody osobám tímto orgánem pověřeným provedení záchranného paleontologického výzkumu a po dobu jeho konání, nejdéle však po dobu osmi dnů od hlášení nálezu, nedohodnou-li se strany jinak, zdržet se na místě nálezu činnosti, která by mohla vést k jeho zničení nebo poškození. Po ukončení záchranného paleontologického výzkumu musí být osobám pověřeným orgánem ochrany přírody umožněno provádět odborný paleontologický dohled nad dalšími pracemi.

(3) Vývoz paleontologických nálezů je povolen jen se souhlasem orgánu ochrany přírody.

§ 3 Vymezení pojmů

(1) Pro účely tohoto zákona se vymezují některé základní pojmy takto

i) paleontologický nález je věc, která je významným dokladem nebo pozůstatkem života v geologické minulosti a jeho vývoje do současnosti.

§ 51 Zvláštní ochrana nerostů

(1) Druhy nerostů, které jsou vzácné nebo vědecky či kulturně hodnotné, lze vyhlásit za zvláště chráněné.

(2) Zvláště chráněné nerosty není dovoleno na místě jejich přirozeného výskytu poškozovat či sbírat bez povolení orgánu ochrany přírody.

(3) Seznam zvláště chráněných nerostů podle odstavce 1 a bližší ochranné podmínky stanoví ministerstvo životního prostřední obecně závazným právním předpisem.

Seznam zvláště chráněných nerostů ministerstvo životního prostředí dosud nevydalo.

Za nedodržování předpisů, týkajících se ochrany jeskyní zákon umožňuje ukládat sankce.

§ 87 Přestupky

(1) Orgán ochrany přírody uloží pokutu až do výše 10 000 Kč fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím, že

i) nesplní některou z povinností k paleontologickému nálezu podle § 11 odst. 1.

(2) Orgán ochrany přírody uloží pokutu ve výši do 20 000 Kč fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím, že

g) poškozuje nebo ničí jeskyni nebo její součást, nebo porušuje jiné povinnosti stanovené k ochraně jeskyní podle § 10.


§ 88 Pokuty právnickým osobám a fyzickým osobám při výkonu podnikatelské činnosti

(1) Orgán ochrany přírody uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč právnické osobě nebo fyzické osobě při výkonu podnikatelské činnosti, která se dopustí protiprávního jednání tím, že

l) poškozuje nebo ničí jeskyni nebo její součást, nebo porušuje jiné povinnosti stanovené k ochraně jeskyní podle § 10,

m) neplní některou z povinností k paleontologickému nálezu podle § 11 odst. 1.

(2) Orgán ochrany přírody uloží pokutu až do výše 2 000 000 Kč právnické osobě nebo fyzické osobě při výkonu podnikatelské činnosti, která se dopustí protiprávního jednání tím, že

l) nezajistí ochranu paleontologického nálezu před zničením, poškozením nebo odcizením podle § 11.

-

Vyhláška č. 667/2004 Sb., kterou se stanoví obsah a rozsah dokumentace jeskyní,

zjištěných při dobývání nerostných surovin nebo při provádění geologických prací, podle § 10 odst. 5 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Dokumentace jeskyně

§ 1

(1) Dokumentování jeskyně spočívá ve zjištění základních identifikačních údajů o jeskyni a její charakteristice, jejím zaměření a fotodokumentaci, popřípadě odběru vzorků přírodnin.

(2) Základní identifikační údaje o jeskyni jsou

  1. název jeskyně, synonyma a evidenční číslo podle Jednotné evidence speleologických objektů vedené Agenturou ochrany přírody a krajiny (je-li přiděleno),
  2. typ dutiny (například jeskyně, propast, komín),
  3. podrobná lokalizace vchodu (vchodů) včetně souřadnic S-JTSK,
  4. nadmořská výška vchodu (vchodů) v systému Bpv,
  5. relativní výška vchodu (vchodů) nad srovnávací úrovní (například nade dnem údolí, řekou, počvou lomu),
  6. název dobývacího prostoru a ložiska,
  7. katastrální území a místní název lokality,
  8. datum a způsob případné likvidace jeskyně (například odtěžení, zavalení) nebo jejího dalšího využívání.

(3) Základní charakteristika jeskyně obsahuje údaje o

     a) typu a charakteru jeskyně (například horizontální, chodba, síň, dóm, puklinovitá propast, komín),

     b) morfologii jeskyně,

     c) délce, hloubce a převýšení jeskyně,

     d) geologických poměrech,

     e) hydrologické funkci (například o vodních stavech, proudění, teplotě a složení vody),

     f) sedimentárních a minerálních výplních,

     g) paleontologických, archeologických či historických nálezech,

     h) mikroklimatických poměrech (například o průvanech, teplotě, vlhkosti a složení vzduchu),

      i) biologickém významu jeskyně (například o nálezech kolonií netopýrů, bezobratlých živočichů, hub),  

      j) dalších významných přírodních jevech (například o výronech plynů),

     k) předpokladech dalšího pokračování prostor jeskyně a perspektivách souvisejících objevů,

     l) statických poměrech jeskyně, možnostech jejího zachování, dalšího využívání či způsobu likvidace,

   m) jiných ochranných podmínkách vyplývajících ze zvláštních právních předpisů (například ochranných pásmech lázní, liniových staveb),

     n) datu a okolnostech objevů a průzkumů,

     o) použitých metodách průzkumu a dokumentace,

     p) literatuře a použitých podkladech,

     r) jménu a příjmení zpracovatele a datu zpracování dokumentace.

(4) Měřická dokumentace obsahuje

     a) mapu povrchu s vyznačením průmětu jeskyně (například kopii základní mapy lomu podle zvláštního právního předpisu,

     b) speleologickou mapu jeskyně v měřítku 1 : 100,

     c) profily a řezy v měřítku 1 : 100,

     d) technickou zprávu o provedených měřických pracích s uvedením dosažené přesnosti,

     e) seznam souřadnic bodů základního bodového pole.

(5) Fotografická dokumentace obsahuje barevné snímky původního stavu jeskyně a změn stavu jeskyně vyvolaného těžbou (například morfologie, krasové výplně) v elektronické podobě.

(6) K výsledné dokumentaci jeskyně se přiloží též odebrané vzorky přírodnin (například horniny, minerály, paleontologické nálezy).

-

Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči

upravuje nakládání s jeskyněmi, které jsou kulturními památkami, zejména archeologickými nalezišti.

§ 23 Archeologické nálezy

(1) Archeologickým nálezem je věc (soubor věcí), která je dokladem nebo pozůstatkem života člověka a jeho činností od počátku jeho vývoje do novověku a zachovala se zpravidla pod zemí.

(2) O archeologickém nálezu, který nebyl učiněn při provádění archeologických výzkumů, musí být učiněno oznámení Archeologickému ústavu nebo nejbližšímu muzeu buď přímo nebo prostřednictvím obce, v jejímž územním obvodu k archeologickému nálezu došlo. Oznámení o archeologickém nálezu je povinen učinit nálezce nebo osoba odpovědná za provádění prací, při nichž došlo k archeologickému nálezu, a to nejpozději druhého dne po archeologickém nálezu nebo potom, kdy se o archeologickém nálezu dověděl.

(3) Archeologický nález i naleziště musí být ponechány beze změny až do prohlídky Archeologickým ústavem nebo muzeem, nejméně však po dobu pěti pracovních dnů po učiněném oznámení. Archeologický ústav nebo oprávněná organizace učiní na nalezišti všechna opatření nezbytná pro okamžitou záchranu archeologického nálezu, zejména před jeho poškozením, zničením nebo odcizením.

(4) Jde-li o archeologický nález uvedený v odstavci 2, má nálezce právo na odměnu, kterou mu poskytne krajský úřad, a to do výše ceny materiálu; je-li archeologický nález zhotoven z drahých kovů nebo jiných cenných materiálů, v ostatních případech až do výše deseti procent kulturně historické hodnoty archeologického nálezu určené na základě odborného posudku. Nálezce má právo na náhradu nutných nákladů, které mu vznikly v souvislosti s archeologickým nálezem. O náhradě rozhodne a náhradu poskytne krajský úřad. Podrobnosti o podmínkách pro poskytování odměny a náhrady nálezci stanoví obecně závazný právní předpis.

(5) O archeologických nálezech, k nimž dojde v souvislosti s přípravou nebo prováděním stavby, platí zvláštní předpisy.

§ 23a Vlastnictví movitých archeologických nálezů

(1) Movité archeologické nálezy jsou vlastnictvím kraje, nejsou-li vlastnictvím státu nebo obce podle odstavce 2.

(2) Movité archeologické nálezy jsou vlastnictvím kraje, v jehož územním obvodu byly učiněny, nejde-li o movité archeologické nálezy učiněné při archeologických výzkumech prováděných příspěvkovou organizací nebo organizační složkou obce, které jsou vlastnictvím této obce, nebo o movité archeologické nálezy učiněné při archeologických výzkumech prováděných státní organizací nebo organizační složkou státu, které jsou vlastnictvím České republiky.

(3) Movité archeologické nálezy, které jsou vlastnictvím kraje, se ukládají v jím zřízeném muzeu. Movité archeologické nálezy, které jsou vlastnictvím obce, se ukládají v muzeu zřízeném touto obcí, případně v muzeu zřízeném jinou obcí nebo krajem. S movitými archeologickými nálezy, které jsou vlastnictvím České republiky, jsou příslušné hospodařit státní organizace nebo organizační složky státu, které při provádění archeologických výzkumů podle odstavce 2 nález učinily; tyto movité archeologické nálezy se ukládají zpravidla v muzeích zřízených ministerstvem kultury nebo v jiných státních organizacích nebo organizačních složkách státu, pokud jsou v nich trvale uchovávány sbírky muzejní povahy.

(4) Kraj a obec jsou povinny převést movitý archeologický nález do vlastnictví České republiky za cenu stanovenou v posudku znalcem, pokud je o to ministerstvo kultury písemně požádá ve lhůtě 3 let ode dne, kdy byl movitý archeologický nález učiněn. V tomto případě je ministerstvo kultury současně povinno uhradit kraji nebo obci nutné náklady, které jim vznikly v souvislosti s movitým archeologickým nálezem, s výjimkou odměny a náhrady poskytnutých nálezci podle § 23 odst. 4. Znalce určí a náklady spojené s vyhotovením posudku nese ministerstvo kultury.

Zákon o státní památkové péči mj. také upravuje podmínky povolování a provádění archeologických prací, kvalifikační předpoklady pracovníků a institucí tyto práce provádějících, jakož i sankce za protiprávní jednání. Jeskyně s archeologickými nálezy mohou být ministerstvem kultury prohlášeny za kulturní památku, případně vládou za národní kulturní památku, mohou být součástí památkové rezervace nebo památkové zóny či jejich ochranného pásma. Zápisy o tom jsou ve státním seznamu, vedeném pracovišti Národního památkového ústavu, krajskými úřady a obecními úřady s rozšířenou pravomocí. Zákon stanoví podmínky ochrany a užívání těchto památek, jakož i sankce za jejich porušování. Pokutu do 2 000 000 Kč lze uložit za nepovolené výkopy na území s archeologickými nálezy a neplnění dalších zákonných povinností, do 4 000 000 Kč za neoprávněný archeologický výzkum.

-

Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon
stanoví ohlašovací povinnost a upravuje nakládání s jeskyněmi, pokud byly nalezeny při činnosti podle stavebního zákona (tj. při přípravě nebo provádění stavby apod.).

HLAVA IV
OCHRANA VEŘEJNÝCH ZÁJMŮ A SOUČINNOST SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ

§ 176

(1) Dojde-li při postupu podle tohoto zákona nebo v souvislosti s tím k nepředvídaným nálezům kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo chráněných částí přírody anebo k archeologickým nálezům, je stavebník povinen neprodleně oznámit nález stavebnímu úřadu a orgánu památkové péče nebo orgánu ochrany přírody a zároveň učinit opatření nezbytná k tomu, aby nález nebyl poškozen nebo zničen, a práce v místě nálezu přerušit. Tuto povinnost může stavebník přenést smlouvou na stavebního podnikatele nebo na osobu zabezpečující přípravu stavby či provádějící jiné práce podle tohoto zákona. Stavební úřad v dohodě s příslušným dotčeným orgánem stanoví podmínky k zabezpečení zájmů státní památkové péče a ochrany přírody a krajiny, popřípadě rozhodne o přerušení prací.

(2) Hrozí-li nebezpečí z prodlení a nepostačují podmínky stanovené stavebním úřadem podle odstavce 1, může orgán státní památkové péče nebo orgán ochrany přírody do 5 pracovních dnů od oznámení nálezu stanovit opatření k ochraně nálezu a rozhodnout o přerušení prací. V takovém případě může stavebník v pracích pokračovat až na základě písemného souhlasu orgánu, který rozhodl o přerušení prací. Kopie rozhodnutí a souhlasu se zasílá příslušnému stavebnímu úřadu.

(3) Na základě oznámení nálezu podle odstavce 2 může stavební úřad po dohodě s orgánem státní památkové péče nebo orgánem ochrany přírody vydané stavební povolení ve veřejném zájmu změnit.

(4) Ministerstvo kultury může na návrh orgánu státní památkové péče nebo Archeologického ústavu Akademie věd České republiky rozhodnout, že se jedná o nález mimořádného významu, a z vlastního podnětu jej prohlásí za kulturní památku. Kopie rozhodnutí se zasílá příslušnému stavebnímu úřadu.

(5) Na základě rozhodnutí podle odstavce 4 může stavební úřad po dohodě s Ministerstvem kultury vydané stavební povolení ve veřejném zájmu změnit nebo zrušit.

(6) Stavebník může uplatnit nárok na náhradu nákladů, které mu vznikly v důsledku postupu podle odstavců 2 a 3, u orgánu státní památkové péče nebo orgánu ochrany přírody, anebo v důsledku postupu podle odstavce 5 u Ministerstva kultury, a to ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, na jehož základě mu tyto náklady vznikly; jinak nárok na jejich náhradu zaniká.