Agentura ochrany přírody a krajiny České repubtrky www.nature.cz
Česká informační agentura životního prostředí (CENIA) www.cenia.cz
Česká geologická služba www.geology.cz
Česká inspekce životního prostředí www.cizp.cz
Český hydrometeorologický ústav portal.chmi.cz
Správa jeskyní České repubtrky www.jeskynecr.cz
Správa Krkonošského národního parku www.krnap.cz
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava www.npsumava.cz
Správa Národního parku České Švýcarsko www.npcs.cz
Správa Národního parku Podyjí www.nppodyji.cz
Státní fond životního prostředí České repubtrky www.sfzp.cz
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka www.vuv.cz
Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i. www.vukoz.cz

Odborné práce / J. Flek: Letopočty končící osmičkou v českých krasových dějinách

Osmičky v českých krasových dějinách

1228 – První historická zpráva o Holštejnu

1278 – Hartman z Ceblovic se poprvé podepsal z Holštejna

1353 – Jan Dúpník z Nitkovic vlastnil také mlýn „v Lažánkách na Ponikvi“

1358 – Zkamenělý zámek na Šprámku. J Bledka uvádí tvrziště „Bránek“

1548 – Jiří Kryštof a Oldřich Kryštof z Boskovic – soudním nálezem jim přísluší mimo jiné mlýn Ponikva

1608 – Sloupské jeskyně: Crollius, Osvald – v jeskyních se nachází vzácný ebur fossile

1608 – Jeskyně Výpustek: Crolius Osvald – diluviální kosti zuby se používají k výrobě „zázračných“ léků (unicormu fossile, ebur fossile a pod.).

1669-1748 – Sloupské jeskyně: v této době dochází ke ztrátě krápníkové výzdoby Sloupské jeskyně. Ta, která ještě zůstává, není v této době ještě vážně poškozena kouřem pochodní.

1728 – Uváděny Podolské jeskyně u Chrudimě: A Weith

1728 – Křtinské údolí: Křtinský lom směrem na Adamov – využití mramorů pro výzdobu Chrámu

1748 – Sloupské jeskyně: Nagel,– První speleologická publikace o Starých skalách. První zpráva o tom, že Kůlnou mohou projíždět vozy. První vyobrazení krápníkové výzdoby a chodeb.

První uvedení názvu Hřebenáč. Místní lidé na něj za poplatek stále vylézají. Existují již místní názvy jeskynních chodeb. První profesionální sestup do spodního patra. Poprvé na základě pilin ve vodě zjištěno, že voda ve spodním patru je Sloupským potokem. První zjištění, že obě propasti se ve spodním patru setkávají

1748 – Sloupské jeskyně: „Nagel mathematicus imperatoris Francisci hanc cryptam perlustrabat.“  Nagel matematik císaře Františka tuto jeskyni zkoumal.

1748 – Císařská jeskyně: popisuje ji Nagel

1758 – Sloup: na Hřebenáči postavena socha sv. Šimona Stylity

1778 – Sloupské jeskyně: po prvé se objevuje místní název tratí nad Starými skalami, a to Bradiny.

1798 – Svatoivanská jeskyně: Anonymní rukopis popisuje Svatoivanskou jeskyni (Nár. muzeum)

1808 – Macocha: sestup a objevení Podmůstkových jeskyní Hugo Salmem

1808 – Výtok Punkvy: Salm Hugo – pokus proniknutí na voru po vodě z Macochy

1808 – Výtok Punkvy: Salm Hugo – pokus proniknutí na voru proti vodě do Výtoku

1838 – Ochozská jeskyně: Hornysch Joh. – popis v „Moravii“. Na základě návštěvy v r. Jeskyně jsou navštěvovány se svíčkami.

1848 – Kolenatý: První zpráva o netopýrech v jeskyni a jejich první zpracování.

1848 – Turoldova jeskyně: jeskyni navštěvují odvážlivci

1848 – Volný Řehoř pojmemovává čekyňský Erdfall nesprávně Macocha Loch

1868 – Sloupské jeskyně – Mládek: mapa Sloupské jeskyně

1868 – Chýnovská jeskyně zpřístupněna pro veřejnost

1852-1858 – Jeskyně Rasovna: Wankel a Mládek překonali „hlubokou vodu“ na vzdálenost 330m. Mládek zhotovil mapku

1857-1858 – Ochozská jeskyně: plán A. Mládek, A. Medriezer Zobrazení interiérů B. Havránek

1858 – Soukop Jan. Nep.: vydání prvního českého průvodce po Moravském krasu Soukopem. Publikuje první české krasové názvosloví, které bylo převzato z

mluvy místních lidí. Můžeme ho proto považovat za zakladatele krasových geomorfologických termínů.

1858 – Holštejn: Upozorňujeme ještě na pěknou jeskyni pode mlýnem

1858 – Jeskyně Michálka: Upozorňujeme ještě na nízkou sluji pod silnící do Lipovce vedoucí, jež na 30 stop zdéli se prodluzujíc „Ovčí jeskyní“ (j. Michálka?) slove; vyznávať se vlnovitým krápníkem obzláštní bělosti a krásy

1858 – Ukazuje se Čertův most, velikánský kamenný oblouk přírodou způsobený

1858 – Jeskyně Rytířská: prostranná „jeskyně rytířská“ na východním úbočí rozložená

1858 – Jeskyně Kateřinská: až podnes nebylo by radno bez vůdce tam se odvážiti

1858 – Byl poprvé použit i název Moravský kras, neujal se však.

1858 – d´ Elvert: První soupis krasové literatury

1858 – Jeskyně Hladomorna: Holštejnsko-Wankel Jindřich: objevuje v klenbě jeskyně chodbičku „v níž jsou patrny travertinem potažené schůdky a na konci dva čtyřhraně otesané balvany chodbu uzavírající“

1858-1859 – Paledové sluje: Vranov nad Dyjí – vzbudily větší pozornost při stavbě serpentiny Vranov – Čižov

1868 – Sloupské jeskyně: Ing. Erich Mládek. – mapování Nicové a Sloupských jeskyní

1868 – Sloupské jeskyně: Wankel J. – monografie Sloupské jeskyně a jejich předvěk

1868 – Sloupské jeskyně: Wankel odmítá možnost určování stáří kostí nalezených v jeskyních na základě jejich vzhledu

1868 – Sloupské jeskyně: Wankel pod Náglovou propastí: „nahoře jsou asi neznámé dutiny“

1868 – Macocha: sestup – V Dirmoser a H. Vojta

1878 – Vychází soupis krasové literatury

1878 – Kříž Martin Dr.: O některých jeskyních na Moravě a jejich podzemních vodách

1878 – Býčí skála: Křížův polygon. Dle Absolona pro topografa nepoužitelný

1878 – Ochozská jeskyně: Martin Kříž publikuje podrobný popis

1878 – Objev dutin v krystalickém vápenci ve Studnicích u Nového Města na Moravě.

1888 – Dánský učenec Japetus Steenstrup nazývá Wankla „Otcem rakouské prehistorie“

1888 – Macocha: První zmínka o sebevrahovi – továrník V Lasseker

1888 – Macocha: Martin Kala se nechal spustit pro tělo sebevraha

1896-1898 – Jeskyně Pod hradem: Knies J., Trampler R.: kopou další medvědí kosti

1898 – Macocha: Koudelka Florián – explorace do Macochy. Fotogram dna Macochy zachycuje „Jalové koryto“, které nebylo v roce 1864, ani na stereoskopickém snímku z roku 1883.

1898 – Macocha: Kříž Martin – měření hloubky Macochy a fotografování

1898 – Jeskyně Rasovna: Trampler – kontrolní měření mapu kreslil nepřesně, zřejmě popaměti

1898 – Koudelkovi propasti: objeveny při stavbě Salmovy stezky

1908 – Moravský kras: Zahájení poučných vycházek po Mor Krasu, pro získání nových pracovníků

1908 – Sloupské jeskyně: v Eliščině jeskyni se svítí stále ještě acetylénovým světlem, ve Starých skalách pouze loučemi, Boskovice a obce 1908 – Sloupské jeskyně: Nagelova propast je zpřístupněna obecenstvu nákladem K. Č. T.

1908 – Šošůvské jeskyně: Broušek Alois a Adolf – postoupili na 10m k Riegrovým síním. Zastavila je travertinová překážka

1908 – Kateřinská jeskyně: nález kostěného nástroje

1908 – Jeskyně Bertránka: jeskyní proudí neznámý tok

1908 – Mariánská jeskyně: prostřílení vstupu do Liechtensteinovy jeskyně

1922-1928 – Drátenická jeskyně: A. Boček popis jeskyně při těžbě fosfátových hlín

1928 – Sloupsko-šošůvské jeskyně: objev Riegrovy síně, pojmenování navrhl J. Broušek

1928 – Koňský spád: objev propástky v jižním svahu

1928 – Odkryta krápníková jeskyně v lomu Komňátky

1928 – Mladečské jeskyně: výkopy

1928 – Boček Antonín: Průvodce Moravským krasem: topografický podrobný popis krasových jevů.

1928 – Mariánská jeskyně: popis jeskyně

1928 – Zahradní jeskyně: první zmínky

1928 – Panáčkova jeskyně: první zmínky

1928 – Hlaváčkova jeskyně: odkryli ji dělníci cestmistra Václava Hlaváčka z Ostrova

1938 – Javoříčské jeskyně: Vilém Švec: s Adolfem Brosingerem uvolňují průchody u „Smrku“.

1938 – Javoříčské jeskyně: Vilém Švec: se synem Bedřichem a Adolf Brosingerer se synem Aloisem pronikli až do Jeskyně pod Švecovým sestupem. Odtud se vrátili 2,5 hod. cestou zpět.

1938 – Javoříčské jeskyně: je provedena hlavní úprava jeskyní.

1938 – Javoříčské jeskyně: po prohraném soudu odchází Adolf Brosingerer

1938 – Javoříčské jeskyně: Vitásek František: s asistentem J. Krejčím provádí základní barometrická měření a geomorfologické studie

1938 – Jeskyně Balcarka: proražená chodba přes Muzeum (Dolní vchod) a později nový východ.

1938 – Jeskyně Balcarka: prostřílena 32m dlouhá chodba z Popelušky – nový východ

1938 – Rytířská jeskyně: Šimon J. nalezl vrstvu medvědích kostí a listovitý hrot

1938 – Jeskyně Výpustek: katastrofické změny ve Výpustku. Vojenská správa vystřílí pilíře, nové sály a vchody.

1938 – Jeskyně Malá Drátenická: J. Pelíšek – pracuje na půdologickém průzkumu jeskyní Křtinsko-Josefovského údolí

1938 – Starý Hrozenkov: při stavbě dálnice Brno Trenčín – rozsedliny ve flyšovém pískovci s bohatou epigenetickou krápníkovou výplní

1938 – Mladečské jeskyně: pravěké nálezy

1948 – Jeskyně Balcarka: drobné objevy

1948 – Sloupsko-šošůvské jeskyně: otvírání Šebelovy Ventaroly – nebezpečné zařícení. Explorace III. Je ukončena. 05. 09. 1948 Absolon potvrzuje správný směr postupu.

1948 – Punkevní jeskyně: vystřílen nový vchod do PJ ze dna žlebu (dnešní vchod)

1948 – Barová jeskyně: nový objev. Zakončeno propastí

1948 – Barová jeskyně: zdolání propasti

1948 – Barová jeskyně: mapování s M. Flekem

1948 – Moravský kras: přečíslování 64 jeskyní v Křtinském údolí

1948 – Ochozská jeskyně: objev pokračování

1948 – Moravský kras: průzkum hydrografické situace Křtinského potoka

1948 – Rudolfova jeskyně: Křtinský potok sveden do Rudolfovy jeskyně za účelem odhalení jeho další cesty

1948 – Kalova propast: průzkum Kalovy díry v Suchém žlebu

1948 – Květnice u Tišnova: byla dosažena hloubka 50m

1948 – Škrapová propast: objev Škrapové propasti ve Vintokách

1948 – Sloupsko-šošůvské jeskyně: propadla se jižní část dvojitého závrtu před III. vchodem do Sloupských jeskyň

1948 – Sloupsko: „Kniesovo sloupské muzeum“ – městys Sloup se snaží o znovuzřízení. Bezvýsledně.

1948 – Moravský kras: nový závrt u Rogendorfského propadání II

1948 – Moravský kras: nivelace v Křtinském údolí

1948 – Jeskyně Jestřábka: pokračování průzkumu v Jestřábce objevem 48m, hluboké propasti a jezírka

1948 – Křtinské údolí: Burkhardt Rudolf a spol. – projekt „Odtokového průkopu R“ jako hydrografického experimentu.

1948 – Křtinské údolí: velká povodeň

1948 – Závrty Ve Skrejškách: velká povodeň – závrty stačí odvádět vodu, silný hukot (propasti)

1948 – Ochozská jeskyně: objev pokračování odtokového trativodu Hostěnického potoka v Ochozské jeskyni, Objev vice než 100m směrem k Hostěnickému propadání

1948 – Moravský kras: Objev jeskyně 500m od Březiny v lesní stráni „U studánek“

1948 – Speleologický průzkum Pavlovských kopců

1948 – Němčické jeskyně: Boskovická skupina Speleologického klubu vnikla do zapomenutých Němčických jeskyní

1948 – Sloupsko-šošůvské jeskyně: První výzkumná exkurze do Propástky po povodni

1948 – Sloupsko-šošůvské jeskyně: Druhá výzkumná exkurze do Propástky po povodni

1948 – Propadání Lopače I.: po třech výpravách pronikli na nejzazší místo prostor

1948 – Sloupsko-šošůvské jeskyně: Vodopádová chodba – spekulace o souvislosti povodňových vod z Propástky a Nagelova vodopádu.

1948 – Křtinské údolí: u všech registrovaných vchodů jsou velké červená čísla. Poloha

vchodů je na mapě Moravského krasu 1:25.000.

1948 – Drátenická jeskyně: objev kulturní vrstvy magdalenienu

1948 – Jeskyně Vokounka: do trativodů Okounky je sveden Křtinský potok

1948-1949 – Jeskyně Propadlá: Prošek Fr. Hokr Zd. Sondování sutí – malakozoologické sběry

1948 – Začal vycházet Československý kras – Český speleologický klub v Brně